Aktuality

neděle 23. červenec

Vzkaz v lahvi

  • OS Jeden strom
  • Školka

V pondělí nám začalo veliké celotýdenní dobrodružství. Z obyčejné procházky k řece se vyklubala čtyřdenní cesta za tajemstvím starým stovky, možná tisíce let. V lahvi na kraji řeky jsme našli vzkaz od cestovatele, který nás prosil o pomoc s hledáním pokladu nedozírné ceny. A tak jsme podle první mapky vyrazili na označené místo, které nás dovedlo na černošickou vyhlídku. Tam jsme pátrali po kouscích šifry a následně luštili její význam. Po návratu do naší základny jsme museli vymyslet, kam nás vede další prastará mapa, a tak jsme ve středu skončili u smrduté laguny nedaleko naší školky. Museli jsme udělat lidský řetěz, abychom se nad jezírko naklonili a zachránili další kousek mapy s vyznačenou cestou. Rozluštili jsme, že čtvrteční cesta bude mít cíl v Radotíně. Tak jsme sbalili batohy a vydali se na celodenní výlet podél řeky. Užili jsme si parádní chvíle v bludišti z tújí, kde jsme se odreagovali hledáním obrázků a blouděním zamotanými chodbičkami. Byla to velká legrace. Hned u bludiště jsme objevili další mapu. Červený křížek byl namalovaný kousek od naší základny a nabyli jsme podezření, že nás čeká finální cesta za pokladem! Na cestě zpátky jsme si udělali zastávku u řeky a pěkně jsme se vyřádili. I cestovatelé si musí dát občas pauzu :-) I když jsme byli uťapaní a nohy nás bolely, jakmile jsme se ocitli v blízkosti namalovaného křížku, všichni jsme ožili a zanedlouho jsme za křiku a nadšení vyhrabali starodávný elixír. Večer jsme namalovali mapky, aby cestoval věděl, kde nás i s elixírem hledat, a pustili je po vodě. Všichni jsme si pak ustlali nahoře ve školce a spali, jako by nás do vody hodili. A v pátek nás čekalo největší překvapení: sám cestoval nás přišel navštívit! Zjevil se na zahradě v plášti, klobouku a byl bos. Moc nám děkoval, přinesl jedlé kozí bobky jako dobrotu z cest a odešel stejně záhadně, jako přišel. Byl to krásný týden, během kterého se nám podařilo vyluštit jednu velkou záhadu. Tak třeba zase za rok!

Vzkaz v lahvi 

pondělí 17. červenec

Světáci z Dolních Černošic

  • OS Jeden strom
  • Školka

Jako správní světáci jsme se rozhodli procestovat zeměkouli a navštívit co nejvíce míst to jen šlo. Začali jsme v Austrálii, kde jsme zkoumali a vytvářeli barevné korálové útesy, stříleli jsme z kuše, hráli si na žahavé medúzy a skákali jako klokani. V úterý jsme se zklidnili v deštivé Asii, kde nás přepršky posadily za hudby do měkkých polštářů s hrnkem čaje v ruce. Kdo dopil, šel meditovat k vybarvování mandal a také se zkusil vyřádit při pravých sumo zápasech. Nelenili jsme a pokračovali v cestě dál až do Ameriky. Zkusili jsme se vžít do kůže Indiánů a tancovali jsme do rytmů bubnu, vyráběli lapače snů a běhali po zahradě v indiánských čelenkách. To se nám moc líbilo :-) Museli jsme se ale pořádně vyspat na čtvrteční celodenní výlet, který nás zavedl do Kodské jeskyně. S baterkami v ruce nebo na čele jsme prozkoumávali staré malby na stěnách, řádili jsme mezi stromy v lese a pak si užívali dovádění u potůčku. Kdo nestavěl hráze, zkoušel hloubku tůněk nohou :-) Všichni jsme to celé zvládli na jedničku. Při příchodu do školky jsme si vyběhli připravit spaní a po týmové bojovce zalehli ke svým plyšákům do spacáků. Výlet nás unavil natolik, že jsme usnuli už během pohádky :-) Celý týden jsme v pátek završili rychlým výletem do Afriky, kde jsme spolu s domorodci vyráběli hudební nástroje, oslavili narozeniny Geníka a Evičky, snědli spoustu dobrot, rozdali si diplomy a odcupitali domů. Bylo to skvělé, tak zase za rok ahoj! 

Světáci z Dolních Černošic

neděle 16. červenec

Po stopách až tam, kde příroda zpívá… tábor 10.-14.7. 2017

  • OS Jeden strom
  • Školka

V uplynulém týdnu jsme vyjeli, s partičkou 13 dětí a jednoho velkého psa, poznávat krásy Českého ráje, objevovat skrytá zákoutí a taje našich přírodních pokladů… Denně jsme vyráželi na celodenní výlety, kdy jsme většinou zvládli ušlápnout 10km… Cestou jsme měli oči otevřené a šli zážitkům vstříc… A tak jsme zdolali v dešti dominantu Českého ráje – zříceninu Trosky a už víme, která věž je Panna a která Baba a jaká pověst se k nim váže. Na nádvoří jsme si prohlédli dravce a tipovali jejich jména, než nám jejich majitel (i bez zaplacení tučné provize) neochotně sdělil jejich skutečná jména, protože třeba káně kanadské jsme opravdu neznali… Poznali jsme romantické rybníky Vidlák a Věžák, kde se natáčel film „Jak dostat tatínka do polepšovny“. Trhali jsme hrsti malin a lesních jahod a sypali si je ve velkém do pusy. Potkali jsme velkou ovčí a kozí farmu a když jsme si tam kupovali kozí sýr na ochutnání, trochu drze jsme se pána zeptali, zda bychom mohli vidět, jak se dojí koza, neboť jako pražáci jsme nic takového nejspíš ještě neviděli. A tak nás ochotný pán pustil k sobě, všechno nám ukázal a my jsme se mu za to chtěli odměnit tím, že mu chytneme zaběhnutého králíka. Sice se nám to nepodařilo, ale sranda přitom byla velká :) . Hladili jsme si ochočenou kozu a na louce jsme se pak rozdělili o sýr. Když ho nabídnete dětem ve školce, nikdy ho z obalu z obchodu nechtějí, ale když to spojíte se zážitkem, utrhají vám za něj ruce, byť tou kozou smrdí pořádně! Putovali jsme na hrad Kost.. objevili jsme skalní dům, ve kterém jsme řádili, prolézali všechny skuliny, odírali kalhoty lezením nahoru a sklouzáváním se dolů…křoviska plná borůvek hned vnukla nápad na výrobu lesní marmelády, kterou jsme pak 3dny nemohli smýt z rukou a bůhví, kolikerým praním se vypere z našeho oblečení :) … stříleli jsme z kuše a prohlédli si alchymistickou kuchyň…koupili jsme si domácí koláče od místního pekaře…Poslední den jsme se pohybovali částečně pěšky a vláčkem do Sobotky, která je nazývána jižní branou Českého ráje. Návštěva tamní cukrárny U Stázky nám pěkně vymetla peněženky a my byli maximálně šťastní. Každý podvečer jsme se koupali v rybníku v našem táboře, skákali jsme do vody a plavali až do té doby, než nás ochromila únava nebo chlad.. Hráli jsme hry, povídali si o všem možném, dávali jsme si detektivní hádanky, říkali si různé vtípky a často jsme si zpívali. Závěrečný oheň s buřty byl ve znamení dobré nálady a hlasitého zpěvu, kdy různé trampské a pohádkové písně zaplavily celý náš tábor… Každý večer jsme, před spaním, hodnotili celý den a říkali si, co se nám nejvíc líbilo.. pak už jen pohádka na dobrou noc a zalézt do postýlky v chatičce…únava byla tak veliká, že se během chvilky rozhostilo v táboře úplné ticho… Měli jsme se opravdu výborně! Zažili jsme sluníčko, déšť, teplo i zimu…šli jsme cestou necestou (často na doporučení místních mimo značené turistické cesty)…užívali jsme si všemi smysly a celou dobu na pohodu… A to jsme přesně chtěli…

FOTKY: Jak jsme se měli…

pátek 14. červenec

Letním lesem za pramenem

  • Lesní MŠ Na dvorečku

Letní příměstský tábor na Dvorečku

Pondělní putování divokým korytem Červeného potoka, sevřenou roklí, kapradím. Noha nezůstala suchá. V úterý exkurse po prameništích a úpravnách vody v blízkém okolí. Středa lodí do Bubenče, strašidelné podzemí, kanály, parní stroj a mrtvá myš ve staré čistírně odpadních vod. Ve čtvrtek už klape mlýnek. Závěrem zpěv a tanec v pátečním odpoledni v Kejné. 

foto

 

úterý 04. červenec

Konec školního roku…Hurá na prázdniny!

  • Škola

Konec školního roku je tady a nám nezbývá než shrnout jeho konec. V posledním červnovém týdnu nás potkalo poslední přezkoušení, výstava Franty Skály, vyklízení školy pro nadcházející malování, hraní, dodělávání knihy Brouků, zpívání a nacvičování divadla, abychom se na konec týdne sešli ke Svatojánské slavnosti, spojené s přespáním ve škole, rozdáváním vysvědčení, hraním divadla a zpíváním. Vás, rodičů, přišlo opravdu hodně a za to děkujeme. I když bylo počasí od rána dramatické, nakonec se umoudřilo a my mohli na závěr dne usednout  ke společnému ohni. V pátek ráno nás už před šestou tahalo ze spacáků sluníčko, a tak jsme rychle douklidili, co bylo potřeba, a vyrazili na Mokropeskou pláž, kde to sice na koupání úplně nebylo, ale na hraní rozhodně. Mnoho z vás se k nám přidalo, a tak jsme si to užili o to víc. Pizza k obědu pak byla skvělým startem do prázdnin. Užijte si je ve zdraví a notnou dávkou dobrodružství, ale hlavně s pohodou v duši.

Krásné léto přeje tým školy Jednoho stromu.

Koukněte na fotky

neděle 02. červenec

Zazvonil zvonec a…..

  • Rarášci

Duhového roku je konec. Je za námi úplně poslední týden v tomto školním roce, po kterém se všichni rozprchli do různých koutů světa, za babičkami, dědečky nebo zkrátka jen tak na dovolenou. A jak jsme se měli? Užívali jsme si slunné i deštivé dny. Trávili čas vevnitř i venku, kdy jsme vytahali snad úplně všechny hračky, které ve školce máme. A to doslova, že nebyla v herně skoro vidět podlaha. No a co? Museli jsme se přeci s těmi hračkami pořádně rozloučit, když je teď pár týdnů neuvidíme. :) Takže děti lítaly, řádily, lumpačily a společně s nimi i pedagogický dozor (tu a tam se zatoulal na hamaku či trampolínu :D ) K pořádnému zakončení našeho úspěšného barvami naplněného roku patří i tradiční výlet do Chuchelského háje. Na ten jsme vyrazili ve středu ráno. Počasí se z počátku netvářilo, ale to se  s příjezdem do Háje změnilo. Mraky vystřídalo slunce a vysoké teploty, takže jsme nevěděli co dřív máme z dětí i z nás sundávat. Poklidný háj se změnil v les a louky plných rozverných školáků, puberťáků a přihlížejících pedagogických dozorů. Takové davy jsme tu ještě nezažili. Naštěstí jsme s sebou měli klan Vonzových, kteří s oblibou tvrdí, že kam přijdou, tam se to velmi rychle vylidní. A tak se také stalo. :D Než jsme stačili dokousat poslední sousto svačiny a otevřít krabičku s obědem, na louce zbyla poslední třída puberťáků.. Takže jsme si mohli užít všechny herní prvky, o které tato věková kategorie ani okem nezavadila. Když už na piknikové dece nezůstal ani drobeček a dostatečně jsme se vyřádili, nasadili jsme batohy zase na záda a vyrazili do přilehlé lesní zoo. Tam jsme si za odměnu dali zmrzlinu, prohlédli si jaká zvířata zde mají a valili jsme se vesele dál směr autobusová zastávka Malá Chuchle. Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme už jsme tu… tak zase za rok… Budeme v Háji :)

 

na fotky se můžete podívat zde

pondělí 26. červen

Předposlední týden ve Stodole

  • Lesní MŠ Na dvorečku

V úterý jsme se vydali na lesní skluzavku, pohráli si a posbírali cestou mechu, kolik se nám vešlo do rukou. Zamířili jsme k hnízdu a věnovali se jedné z posledních úprav a příprav na velký den:) Na oběd jsme zamířili do jurty a zjistili, že už nás od dusna nezachrání ani okna dokořán, a tak jsme otevřeli i naše „střešní okno“ – hned bylo trochu lépe. PO odpočinku jsme se šli svlažit do stínu habroví a pod hadici. Malovali jsme další obrázky pro předškoláky a když už jsme byli v tom, pomalovali jsme si štětci i těla..

V pátek jsme se spojili s habrováky a našli si místo u potůčku ke společným hrám. někdo lovil štiku (kamení v hrnci, který kluci tahali lanem do kopce), někdo stavil z kamenů most přes potok a někdo se pomocí lopat a motyk snažil pomoci suchem zesláblému potůčku prorazit cestu. Kdo z předškoláků ještě neměl vyrobené tričko, dnes si ho mohl dotisknout. Užili jsme si společně pohodový den.

neděle 25. červen

Čaj na Hoře (42. týden v Habroví)

  • Lesní MŠ Na dvorečku

Pondělí. Zahnízdit hned z kraje dne. Mechů náruče hrdě nést. S předškoláčky plánovat a zpívat. Z labyrintu bez niti cestu najít ven. V Amazonii pobýt ve snech. 
 
Úterý. Pod rouškou tajemství v horu vstoupit. Ve svahu jíst a příbytků stavět nejmenším. Ze stromu kolotoč si dělat. Do zemí dalekých se prokopávat. Zahrnout mechem rány boží. Méé-c-h. To není žádný me-d-t. Naslouchat mýtu o africe z kala kala dob, kdy vše malé ještě bylo. Obec Pařez, Pařízek.
 
Středa. Roj nejstarších prolít podél trati. Až k Hoře Káf a výš na její hřbet. Na hřbetě hřeby šišek fakíry bodají. Jako nic. Natrhat listy kopřiv na čaj třeba. Jak nespálit se či popálení přežít? Ptákem Simorgem se stát. A hnízdit v dutinách borovic.  Písklata klid zázemí střeží.
 

Čtvrtek. Velké společné loučení s Mariánkou Snášelovou. Vyletěla z hnízda do dalekých krajů. A my pak horcí zasyčeli v řece.

 
Pátek. Plátno přátelství příst a plátno hry tkát. V ranním bubnu na vlastních nohách stát. V korytu korytnáčky hledat. Vodě nestavět marnou hráz. Zamilovat se do ptačích zpěvů. Znát své síly, klackem je měřit. Tisknout jako když lže se. Uklízet, pracovat jako. Jako ďas. Jen kdyby rodiče přišli zas včas.
 

pátek 23. červen

Loučíme se školním rokem…..

  • Rarášci

Poslední dva týdny do konce školního roku. Uteklo to jako voda. My jsme si společně s dětmi připravili pro rodiče na závěr školního roku pořádnou rozlučku. Přípravy vrcholily už několik dnů spíše týdnů. Učitelský sbor pracoval na plné obrátky stejně tak jako děti. Domalovat poslední červený pruh, zažehlit, nalepit poslední fotky do knížek, potrénovat písničky a básničky, aby vše ladilo, tak jak má. To už přišlo úterý a vrchol letošního roku :D Vše nachystané. Můžeme začít. Ani vedro (slovy některých rodičů soukromá sauna :D ) nemohlo zkazit atmosféru a klidné plynutí celé besídky. Společné tvoření, žranici, tlachání, hraní a seznamování jsme ukončili cvičením a zpěvem. Tedy zpívaly a cvičily hlavně děti. A byly u toho neskutečně roztomilé :) Jaký by to byl závěr kdyby od nás dětičky nedostaly něco na památku? Jeden dárek si děti vyrobily vlastně samy, takže se najednou herna proměnila v duhu. A to proto, že děti na sebe navlékly svůj výtvor – duhová trička. Další upomínkou pro ně bude jejich knížka (vlastnoruční výroba pedagogického sboru). Doufáme, že se všichni zúčastnění bavili, dobře najedli a užili si společně strávené odpoledne. A jak to bylo dál? Na řadu přišlo hraní, lumpačení, dovádění a to hlavně s vodou. Protože slunné dny nebraly konce. Už teď se těšíme na poslední týden tohoto školního roku. Uvidíme, co nás ještě čeká :D

Na fotky (spíše hrstku fotek) se můžete podívat zde

pátek 23. červen

Pečujeme o zahrádku 19.-23.6. 2017

  • OS Jeden strom
  • Školka

Uplynulý týden jsme, i přes úmorné vedro, pilně pracovali. Dokončili jsme s předškoláky všechny věci na rozlučku a trochu jsme s Tomášem opravovali rozbité nářadí a vozíky na zahradě. Nejvíc jsme se ale věnovali naší malé zahrádce, protože jsme si připustili, že potřebuje naši zvýšenou péči :-) . A tak jsme ji stříhali, zbavovali plevele a hlavně denně zalévali, aby na ní přežilo aspoň něco :-) . Situace je následující: petržel máme všeho všudy jednu, mrkve dokonce dvě! Zato bramborám se celkem daří a dokonce již kvetou a úplně nejlépe jsou na tom zatím saláty. Ale ty zas pro změnu napadají šneci a tak se některé děti nabídly, že si vezmou dobrovolné hlídky a při namátkových kontrolách šneky z listů sbírají. Pak je tam ještě sem tam nějaká bylinka :-) . Ona je ta zahrádka taky celkem malá a stejně by se tam toho moc navíc nevešlo! No a jinak jsme se měli výborně! Oslavili jsme Tondův svátek a začali jsme se postupně loučit s některými kamarády, kteří už odjíždějí na prázdniny. A hodně jsme si hráli! A teď už se móc těšíme na sobotní loučení s předškoláky! Teda my víme, že nám bude trochu smutno, ale chceme si tu slavnost společně na pohodu užít!

KOUKNĚTE NA FOTKY: Pečujeme o naši zahrádku

1. stránka z celkem 6912345...102030...Poslední »