Aktuality

pátek 08. září

Škola začala!

  • Škola

Škola začala! Co to znamená?

Že se brány Komunitní školy Jeden strom otevřely v pondělí 4. září pro 42 dětí. Že je nás hodně, a tak je mnoho věcí a dětí nových. Že se rozkoukáváme, tvoříme společně pravidla pro naše soužití, aby nám bylo spolu dobře. Že už víme, že mnoho z nás má svoje specifické a speciální potřeby, a tak je třeba si naslouchat. A že byl čas sejít se s rodiči na prvních společných schůzkách.

Co se dělo u Mazáků?

Během tohoto týdne jsme zažívali mnoho nových „poprvé“. První den ve škole v kůži prvňáčka, první společný komunitní kruh, první zpívání, první den v lavici, první přestávka… Zatím vše důkladně zkoumáme, se vším se pomalu seznamujeme, poznáváme se navzájem… To ale neznamená, že zapomínáme na školu a učení. Vytvářeli jsme titulní stránku ke školním záznamníkům, seznamovali jsme se s učebnicemi, počítali jsme, pracovali s písmenky. Také proběhl první anglický den s Veronikou, který se nesl hlavně v duchu seznamování – s lektorem, dětmi i učebnicí. Děti poznaly členy rodiny Happy House, malovaly své vlastní Šťastné domečky a zazpívali si první anglickou písničku, The Hello song. Nakonec se v angličtině samy představovaly, což všichni statečně zvládly.  …. Zkrátka a dobře, skočili jsme do 1. třídy rovnýma nohama.

Co se dělo u Prďáků?

Přivítali jsme Tobíka, našeho nového spolužáka. Vzpomínali jsme na prázdniny a své vzpomínky přenesli do obrazů. Postupně jsme začali představovat naše prázdninové knihy a deníky. Rozdali jsme si učebnice a seznámili se s tím, co by měl druhák na konci letošního školního roku umět. V matematice jsme začali s orientací v prostoru a v písance s opakováním tvarů písmen. Teď nás čeká hlavně opakování.

Co se dělo u Brouků?

Brouci přivítali své dva nové spolužáky – Míru a Kubu. Vzpomínali jsme za zážitky z prázdnin a místa, která jsme navštívili jsme hledali na mapě. Svůj největší zážitek děti nakreslily na velký papír. Představili jsme své prázdninové deníky a seznámili jsme se s učebnicemi. Na konci týdne jsme už zvládli lehké opakování a první stránky pracovních sešitů. Povídali jsme si o našem celoročním projektu o Karlu IV., začali jsme číst knihu, která nás celým rokem bude provázet. 

Koukněte na fotky

 

sobota 02. září

Na dvorečku od začátku, první týden společný

  • Lesní MŠ Na dvorečku

Tento týden jsme zahájili nový školní rok Na Dvorečku. První dny proběhly ve znamení vítání nových kamarádů, seznamování se s prostorem a pozvolného vklouznutí do školky.

Dny jsme trávili společně Habráčci se Stodoláčky a navíc i společně s některými maminkami a tatínky. Každý si vybral značku, která bude označovat jeho místečko v šatně a natiskl si pod ní své jméno. Ráno jsme se ohřáli v zatopené jurtě,dostali prostor pěkně se v ní zabydlet a prohlédnout si ji, postupně jsme si procházeli areál školky a potom jsme vyráželi na svačinku do lesa.

V pondělí jsme si do lesa vzali vozík a na něm spoustu lan. Naštěstí se našla řada siláků, která si s dopravou vozíku poradila. Dojeli jsme až ke hnízdu, které tu na nás celé prázdniny čekalo. Bylo nás tu tolik, že jsme dokázali společnými silami celé hnízdo obejmout. Pozdarvili jsme se v kruhu naší zdravicí říkačkou: „Ruce mé a ruce tvé, každý máme ruce dvě. Jedna dává, druhá přijme, od srdce a s láskou“. A už byl čas na svačinky a po nich prostor pro hry v lese. Z dovezených lan jsme si postavili parádní prolézačku, stavili jsme domečky pro zvířátka a celou naši partičku chránili čtyři ninjové:)

V úterý jsme sestavili pořádně dlouhý vlak a projeli na něm celý pozemek. Ukázali jsme si, kde jsou záchody, dřevníky, umyvadla, garáž a další zajímavé stanice a povídali si, jak se na nich chovat. Po cestě jsme na jurtách a vstupních brankách objevili cedule a prozkoumávali, co je na nich za obrázky, a co by asi tak mohly znamenat. A pak už se vlak s čistým svědomím mohl vydat na cestu do lesa. Od včerejška si mnozí z nás zapamatovali stanice, ve kterých stavíme a čekáme na sebe (vždy před křižovatkou a před potokem) a kdo to nevěděl, měl šanci si to připomenout:) Užívali jsme si hry na lanových překážkách od včerejška a hru s jílovou modelínou jsme dotáhli do uměleckých děl jako „miminko ve spacáku, pan mravenec s paní mravencovou apod.“ – vytvořili jsme tolik nových obyvatel lesa, že jsme byli rádi, že pro ně máme postaveno dostatek domečků.

Ve středu jsme rovnou neohroženě vyrazili směr les. Opět jsme si utužovali cestou pravidla, která jsou důležitá pro pohyb v lese a pro to aby nám bylo příjemně po celou dobu výprav. Proto už víme, že když nemáme na nohou holiny, nevyplatí se šlapat do potoka. Dorazili jsme ke hnízdu, kde jsme se snažili společným kruhem hnízdo „obejmout“. I když jsme si pomáhali čím se dalo (nohy, ruce, větve, kůry, šňůrky, bundy, …) , hnízdo se nám obejmout nepodařilo, a tak jsme udělali zahajovací kruh uvnitř. 
Po svačince si každý našel to, co ho v lese lákalo. Někdo dělal kaskadérské kousky z uježděného kopce, jiní ochutnávali větvičky, někoho zlákala jílová hromada ke tvoření a sochání, nezapomněli jsme ani na stavění domečků (tentokrát pro slimáky). Den jsme si moc užili a vrátili jsme se krásně hlínou maskovaní. :-)

Ve čtvrtek k nám k labyrintu přilétli mimozemšťané  z hliněná planety ve svých kosmických lodích a na speciální zastávce pak nabrali lidi i psi a pak sháněli po vesmíru paní uklízečku na uklízení hvězdného prachu. V průzkumu lesa jsme se již pustili neohroženě dál a udělali si procházkový okruh po naší lesní cestě kolem bunkru. Došli zpět na oběd, připomenuli si, kde na sebe v lese čekáme, co děláme když na Dvoreček přijdeme, jak si srovnat botičky, že si vezmeme pitíčko a u stolu si všichni společně zazpíváme. Protože „všechno co roste ze země, chutná a voní příjemně…“

V pátek jsme se společně pozdravili v kroužku tentokrát už před jurtami seřadili se spočítali a vyrazili do lesa.  U hnízda jsme ukončili první týden a zahráli si hry na lanech v hnízdě na akrobaty s tyčí a hráli si s kuličkami z hlíny. Pak pracně nanosili dlouhé tyče, větve z lesa a začali opravovat bunkr. To už nás volal oběd a po obědě odpočinek s jógou a pohádkou. Po odpočinku jsme skotačili v habrech a na klouzačce a v síti. 

Fotografie si můžete prohlédnout zde

středa 09. srpen

Noemova archa uzavřela příměstské tábory

  • Lesní MŠ Na dvorečku
  • OS Jeden strom

Když přišla velká potopa, Noe vyplul na své arše. My v potoce Kejná našli jeho vzkaz v láhvi, kde nás varoval, že takováto potopa může opět přijít. A proto jsme vyslechli jeho varování a začali zachraňovat co nejvíce zvířat. První den to byly ovečky. Ostříhali jsme je a z jejich vlny si každý vyrobil tu svou. V úterý se s námi na archu vydali koně. Hezky vyhřebelcovaní. Dojeli jsem na nich hezky na kopec, kde na nás žádná potopa nemohla. Ve středu jsme se šli s vodou skamarádit a řeka naštěstí jako před potopou nevypadala. Zato jsme se v ní krásně pocachtali. No a pak na archu zachránili králíčky! Ve čtvrtek jsme se doplavili až do Lesní zoo v chuchelském parku. Strávili jsme tam celý den a vrátili se  až na Dvoreček, kde jsem si společně opekli k večeři buřty a ti odvážní, které neodradili komáři a absence maminek, se začali chystat na přespání v jurtě. Krásně jsme se do pátku prospali a nelenili jsme, až ještě se vydali na „záchranu“ koz. Podívali jsme se, jak se taková koza dojí a dali jsme si výbornou domácí kozí banánovo-malinovou zmrzlinu- mňam! A pak už se začali chystat na odpolední společné naloďování se na archu. “ Pršelo a blejskalo se sedm neděl, Noe nebyl překvapený, on to věděl…Na břehu pak vyložili náklad celý, ještě že tu starou dobrou archu měli!“ A my se měli spolu krásně.

Koukněte na fotky

 

neděle 23. červenec

Vzkaz v lahvi

  • OS Jeden strom
  • Školka

V pondělí nám začalo veliké celotýdenní dobrodružství. Z obyčejné procházky k řece se vyklubala čtyřdenní cesta za tajemstvím starým stovky, možná tisíce let. V lahvi na kraji řeky jsme našli vzkaz od cestovatele, který nás prosil o pomoc s hledáním pokladu nedozírné ceny. A tak jsme podle první mapky vyrazili na označené místo, které nás dovedlo na černošickou vyhlídku. Tam jsme pátrali po kouscích šifry a následně luštili její význam. Po návratu do naší základny jsme museli vymyslet, kam nás vede další prastará mapa, a tak jsme ve středu skončili u smrduté laguny nedaleko naší školky. Museli jsme udělat lidský řetěz, abychom se nad jezírko naklonili a zachránili další kousek mapy s vyznačenou cestou. Rozluštili jsme, že čtvrteční cesta bude mít cíl v Radotíně. Tak jsme sbalili batohy a vydali se na celodenní výlet podél řeky. Užili jsme si parádní chvíle v bludišti z tújí, kde jsme se odreagovali hledáním obrázků a blouděním zamotanými chodbičkami. Byla to velká legrace. Hned u bludiště jsme objevili další mapu. Červený křížek byl namalovaný kousek od naší základny a nabyli jsme podezření, že nás čeká finální cesta za pokladem! Na cestě zpátky jsme si udělali zastávku u řeky a pěkně jsme se vyřádili. I cestovatelé si musí dát občas pauzu :-) I když jsme byli uťapaní a nohy nás bolely, jakmile jsme se ocitli v blízkosti namalovaného křížku, všichni jsme ožili a zanedlouho jsme za křiku a nadšení vyhrabali starodávný elixír. Večer jsme namalovali mapky, aby cestoval věděl, kde nás i s elixírem hledat, a pustili je po vodě. Všichni jsme si pak ustlali nahoře ve školce a spali, jako by nás do vody hodili. A v pátek nás čekalo největší překvapení: sám cestoval nás přišel navštívit! Zjevil se na zahradě v plášti, klobouku a byl bos. Moc nám děkoval, přinesl jedlé kozí bobky jako dobrotu z cest a odešel stejně záhadně, jako přišel. Byl to krásný týden, během kterého se nám podařilo vyluštit jednu velkou záhadu. Tak třeba zase za rok!

Vzkaz v lahvi 

pondělí 17. červenec

Světáci z Dolních Černošic

  • OS Jeden strom
  • Školka

Jako správní světáci jsme se rozhodli procestovat zeměkouli a navštívit co nejvíce míst to jen šlo. Začali jsme v Austrálii, kde jsme zkoumali a vytvářeli barevné korálové útesy, stříleli jsme z kuše, hráli si na žahavé medúzy a skákali jako klokani. V úterý jsme se zklidnili v deštivé Asii, kde nás přepršky posadily za hudby do měkkých polštářů s hrnkem čaje v ruce. Kdo dopil, šel meditovat k vybarvování mandal a také se zkusil vyřádit při pravých sumo zápasech. Nelenili jsme a pokračovali v cestě dál až do Ameriky. Zkusili jsme se vžít do kůže Indiánů a tancovali jsme do rytmů bubnu, vyráběli lapače snů a běhali po zahradě v indiánských čelenkách. To se nám moc líbilo :-) Museli jsme se ale pořádně vyspat na čtvrteční celodenní výlet, který nás zavedl do Kodské jeskyně. S baterkami v ruce nebo na čele jsme prozkoumávali staré malby na stěnách, řádili jsme mezi stromy v lese a pak si užívali dovádění u potůčku. Kdo nestavěl hráze, zkoušel hloubku tůněk nohou :-) Všichni jsme to celé zvládli na jedničku. Při příchodu do školky jsme si vyběhli připravit spaní a po týmové bojovce zalehli ke svým plyšákům do spacáků. Výlet nás unavil natolik, že jsme usnuli už během pohádky :-) Celý týden jsme v pátek završili rychlým výletem do Afriky, kde jsme spolu s domorodci vyráběli hudební nástroje, oslavili narozeniny Geníka a Evičky, snědli spoustu dobrot, rozdali si diplomy a odcupitali domů. Bylo to skvělé, tak zase za rok ahoj! 

Světáci z Dolních Černošic

neděle 16. červenec

Po stopách až tam, kde příroda zpívá… tábor 10.-14.7. 2017

  • OS Jeden strom
  • Školka

V uplynulém týdnu jsme vyjeli, s partičkou 13 dětí a jednoho velkého psa, poznávat krásy Českého ráje, objevovat skrytá zákoutí a taje našich přírodních pokladů… Denně jsme vyráželi na celodenní výlety, kdy jsme většinou zvládli ušlápnout 10km… Cestou jsme měli oči otevřené a šli zážitkům vstříc… A tak jsme zdolali v dešti dominantu Českého ráje – zříceninu Trosky a už víme, která věž je Panna a která Baba a jaká pověst se k nim váže. Na nádvoří jsme si prohlédli dravce a tipovali jejich jména, než nám jejich majitel (i bez zaplacení tučné provize) neochotně sdělil jejich skutečná jména, protože třeba káně kanadské jsme opravdu neznali… Poznali jsme romantické rybníky Vidlák a Věžák, kde se natáčel film „Jak dostat tatínka do polepšovny“. Trhali jsme hrsti malin a lesních jahod a sypali si je ve velkém do pusy. Potkali jsme velkou ovčí a kozí farmu a když jsme si tam kupovali kozí sýr na ochutnání, trochu drze jsme se pána zeptali, zda bychom mohli vidět, jak se dojí koza, neboť jako pražáci jsme nic takového nejspíš ještě neviděli. A tak nás ochotný pán pustil k sobě, všechno nám ukázal a my jsme se mu za to chtěli odměnit tím, že mu chytneme zaběhnutého králíka. Sice se nám to nepodařilo, ale sranda přitom byla velká :) . Hladili jsme si ochočenou kozu a na louce jsme se pak rozdělili o sýr. Když ho nabídnete dětem ve školce, nikdy ho z obalu z obchodu nechtějí, ale když to spojíte se zážitkem, utrhají vám za něj ruce, byť tou kozou smrdí pořádně! Putovali jsme na hrad Kost.. objevili jsme skalní dům, ve kterém jsme řádili, prolézali všechny skuliny, odírali kalhoty lezením nahoru a sklouzáváním se dolů…křoviska plná borůvek hned vnukla nápad na výrobu lesní marmelády, kterou jsme pak 3dny nemohli smýt z rukou a bůhví, kolikerým praním se vypere z našeho oblečení :) … stříleli jsme z kuše a prohlédli si alchymistickou kuchyň…koupili jsme si domácí koláče od místního pekaře…Poslední den jsme se pohybovali částečně pěšky a vláčkem do Sobotky, která je nazývána jižní branou Českého ráje. Návštěva tamní cukrárny U Stázky nám pěkně vymetla peněženky a my byli maximálně šťastní. Každý podvečer jsme se koupali v rybníku v našem táboře, skákali jsme do vody a plavali až do té doby, než nás ochromila únava nebo chlad.. Hráli jsme hry, povídali si o všem možném, dávali jsme si detektivní hádanky, říkali si různé vtípky a často jsme si zpívali. Závěrečný oheň s buřty byl ve znamení dobré nálady a hlasitého zpěvu, kdy různé trampské a pohádkové písně zaplavily celý náš tábor… Každý večer jsme, před spaním, hodnotili celý den a říkali si, co se nám nejvíc líbilo.. pak už jen pohádka na dobrou noc a zalézt do postýlky v chatičce…únava byla tak veliká, že se během chvilky rozhostilo v táboře úplné ticho… Měli jsme se opravdu výborně! Zažili jsme sluníčko, déšť, teplo i zimu…šli jsme cestou necestou (často na doporučení místních mimo značené turistické cesty)…užívali jsme si všemi smysly a celou dobu na pohodu… A to jsme přesně chtěli…

FOTKY: Jak jsme se měli…

pátek 14. červenec

Letním lesem za pramenem

  • Lesní MŠ Na dvorečku

Letní příměstský tábor na Dvorečku

Pondělní putování divokým korytem Červeného potoka, sevřenou roklí, kapradím. Noha nezůstala suchá. V úterý exkurse po prameništích a úpravnách vody v blízkém okolí. Středa lodí do Bubenče, strašidelné podzemí, kanály, parní stroj a mrtvá myš ve staré čistírně odpadních vod. Ve čtvrtek už klape mlýnek. Závěrem zpěv a tanec v pátečním odpoledni v Kejné. 

foto

 

úterý 04. červenec

Konec školního roku…Hurá na prázdniny!

  • Škola

Konec školního roku je tady a nám nezbývá než shrnout jeho konec. V posledním červnovém týdnu nás potkalo poslední přezkoušení, výstava Franty Skály, vyklízení školy pro nadcházející malování, hraní, dodělávání knihy Brouků, zpívání a nacvičování divadla, abychom se na konec týdne sešli ke Svatojánské slavnosti, spojené s přespáním ve škole, rozdáváním vysvědčení, hraním divadla a zpíváním. Vás, rodičů, přišlo opravdu hodně a za to děkujeme. I když bylo počasí od rána dramatické, nakonec se umoudřilo a my mohli na závěr dne usednout  ke společnému ohni. V pátek ráno nás už před šestou tahalo ze spacáků sluníčko, a tak jsme rychle douklidili, co bylo potřeba, a vyrazili na Mokropeskou pláž, kde to sice na koupání úplně nebylo, ale na hraní rozhodně. Mnoho z vás se k nám přidalo, a tak jsme si to užili o to víc. Pizza k obědu pak byla skvělým startem do prázdnin. Užijte si je ve zdraví a notnou dávkou dobrodružství, ale hlavně s pohodou v duši.

Krásné léto přeje tým školy Jednoho stromu.

Koukněte na fotky

neděle 02. červenec

Zazvonil zvonec a…..

  • Rarášci

Duhového roku je konec. Je za námi úplně poslední týden v tomto školním roce, po kterém se všichni rozprchli do různých koutů světa, za babičkami, dědečky nebo zkrátka jen tak na dovolenou. A jak jsme se měli? Užívali jsme si slunné i deštivé dny. Trávili čas vevnitř i venku, kdy jsme vytahali snad úplně všechny hračky, které ve školce máme. A to doslova, že nebyla v herně skoro vidět podlaha. No a co? Museli jsme se přeci s těmi hračkami pořádně rozloučit, když je teď pár týdnů neuvidíme. :) Takže děti lítaly, řádily, lumpačily a společně s nimi i pedagogický dozor (tu a tam se zatoulal na hamaku či trampolínu :D ) K pořádnému zakončení našeho úspěšného barvami naplněného roku patří i tradiční výlet do Chuchelského háje. Na ten jsme vyrazili ve středu ráno. Počasí se z počátku netvářilo, ale to se  s příjezdem do Háje změnilo. Mraky vystřídalo slunce a vysoké teploty, takže jsme nevěděli co dřív máme z dětí i z nás sundávat. Poklidný háj se změnil v les a louky plných rozverných školáků, puberťáků a přihlížejících pedagogických dozorů. Takové davy jsme tu ještě nezažili. Naštěstí jsme s sebou měli klan Vonzových, kteří s oblibou tvrdí, že kam přijdou, tam se to velmi rychle vylidní. A tak se také stalo. :D Než jsme stačili dokousat poslední sousto svačiny a otevřít krabičku s obědem, na louce zbyla poslední třída puberťáků.. Takže jsme si mohli užít všechny herní prvky, o které tato věková kategorie ani okem nezavadila. Když už na piknikové dece nezůstal ani drobeček a dostatečně jsme se vyřádili, nasadili jsme batohy zase na záda a vyrazili do přilehlé lesní zoo. Tam jsme si za odměnu dali zmrzlinu, prohlédli si jaká zvířata zde mají a valili jsme se vesele dál směr autobusová zastávka Malá Chuchle. Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme už jsme tu… tak zase za rok… Budeme v Háji :)

 

na fotky se můžete podívat zde

pondělí 26. červen

Předposlední týden ve Stodole

  • Lesní MŠ Na dvorečku

V úterý jsme se vydali na lesní skluzavku, pohráli si a posbírali cestou mechu, kolik se nám vešlo do rukou. Zamířili jsme k hnízdu a věnovali se jedné z posledních úprav a příprav na velký den:) Na oběd jsme zamířili do jurty a zjistili, že už nás od dusna nezachrání ani okna dokořán, a tak jsme otevřeli i naše „střešní okno“ – hned bylo trochu lépe. PO odpočinku jsme se šli svlažit do stínu habroví a pod hadici. Malovali jsme další obrázky pro předškoláky a když už jsme byli v tom, pomalovali jsme si štětci i těla..

V pátek jsme se spojili s habrováky a našli si místo u potůčku ke společným hrám. někdo lovil štiku (kamení v hrnci, který kluci tahali lanem do kopce), někdo stavil z kamenů most přes potok a někdo se pomocí lopat a motyk snažil pomoci suchem zesláblému potůčku prorazit cestu. Kdo z předškoláků ještě neměl vyrobené tričko, dnes si ho mohl dotisknout. Užili jsme si společně pohodový den.

2. stránka z celkem 7012345...102030...Poslední »