Aktuality

neděle 10. červen

Rosteme spolu (39. týden v Habroví)

  • Lesní MŠ Na dvorečku

Pondělí jest dnem cestovním. Jedem do města, do holešovické tržnice. Kdysi tu byla jatka, dokladem jsou sochy býků u brány. Teď jsou tu Jatka 78, útulný divadelní prostor, a dávají pohádku o Bajajovi. Draků víc, ten třetí má tři hlavy, a chrlí pravý oheň. Ještěže si mluvící kůň ví vždy rady. Z Holešovic přívozem do Karlína a zvesela dom.

Úterý jsme jeden Dvůr. Se Stodolou a Anežčinou kytarou u vody. Stavíme bobří hráze. Zapouštíme kořeny do bahna. Odpoledne čteme o mravencích. Malujem na látky.

Ve středu jsme se drželi vlastně úplně blizoučko zázemí, asi tak jako mravenci v okruhu svého mraveniště. A mravenčí příběhy a písničky nás provázely i při odpočívání. To už jsme měli bříška plná lesních jahůdek a zjistili jsme, že umíme dýchat i do zad a že když se nadechneme nosem, ochladí nás to podobně, jako když dýcháme pusou s vyplazeným jazykem. 

Ve čtvrtek jsme se s našimi novými meči vydali trénovat rytířské souboje na palouček u lesa. Kdo zrovna nenacvičoval techniku, maloval pro kamarády předškoláky obrázky na památku. A kdo nemaloval, lez po stromech a hrál si u kořenů stromů. Měli jsme dokonce i dost energie na to vylézt na dračí hřbet a tam se pořádně poklouzat po zadku. No a odpoledne jsme měli př odpočívání povídání o tom, jak se kdo narodil, zda děti nosí čáp a zda jsou v bříšku tam, kde je i jídlo a jak dlouho tam jsou a spoustu dalšího.

V pátek opět budujeme domečky ve stráni a navíc si k tomu vytváříme lesní umění. Nasbírat lupínky, lístečky, přiložit na papír a postříkat barvou a pak zkontrolovat krásný bílý vzorek, který vznikl! Pak běháme maraton a skáčeme ze skokánku. Odpoledne nás pak Víťa škádlí vodou z hadice a my se mu snažíme uniknout.

Fotografie z celého týdne si můžete prohlédnout ZDE

2018-06-10-11-19-00

neděle 10. červen

Škola se vrátila z hor

  • Škola

Máme hory rádi, a tak do nich v pravidelných intervalech se školáky zajíždíme. První týden v červnu se nám domovem na 5 dní stala Pražská bouda v Krkonoších nad Pecí pod Sněžkou. Psát o tom, jak jsme putovali, poznávali rašeliniště, užívali nádherného počasí na hřebenech, zachraňovali zraněné a hráli si, nemá moc smysl. Protože naše zážitky z rozkvetlých luk a prosluněných cest nejsou moc přenosné. Nejlépe vám na vše odpoví naše fotky a věta:“ Měli jsme se báječně!“

Koukněte na fotky

 

 

pátek 08. červen

Bejčkův mlýn 2018

  • Rarášci

A bylo to tu! Školka v přírodě pro naše nejmenší v doprovodu jejich rodičů a zkušených ošetřovatelů. Bejčkův mlýn nás opět přivítal s otevřenou náručí spolu se svým typickým kouzlem a klidem. Je to zkrátka ráj na zemi. Takže jak jsme se tam těch pár dní měli? Věřte tomu nebo ne, ale nejraději bychom tam byli ještě teď. Program byl nabitý leč plný dobrodružství, nových zážitků a seznámení. Zkrátka, slova nestačí. Zvládli jsme společně navštívit Maříž, dobýt zříceninu hradu Landštejn a také vylézt na městskou věž v nedalekých Slavonicích. Bez rodičů jsme společně s dětmi prošli krásnou ZOO Bejčkova mlýna za výkladu a doprovodu slečny Alenky (nejhodnější duše Jihočeského kraje) a také probádali pohádkový les, kde jsme nakrmili Otesánka (Laděnce se o něm možná zdá ještě dnes), zachránili Zlatovlásku a dokonce našli Budulínka. Ale to nejdůležitější na tom všem je, že jsme byli spolu, užívali si každý den z plna hrdla, smáli se, radovali, povídali, pili, hodovali a také společně zpívali u závěrečného ohně. Jak jinak než za doprovodu kytary. Takže co víc říct? Ať žije Bejčkův mlýn 2018! Tak zase za rok :)

 

Na foto se můžete podívat zde

úterý 05. červen

Škola v přírodě školy Jeden strom, den I.

  • Škola

Komunitní škola Jeden strom se celá na týden přesunula do Krkonoš, aby si zde děti užily blízkosti, chození po horách i společné hraní. S batohy na zádech jsme vyrazili vstříct dobrodružství, kterým byla hned na začátku cesta vlakem, metrem a autobusem do Pece pod Sněžkou. Zde jsme batohy naložili do auta a začali stoupat vzhůru na hřebeny.  4 kilometry do kopce nás nezničily, i když bylo horko jako v prádelně. Brzy se ukázalo také proč. Déšť nás provázel prvním odpolednem, ale nebyl nijak vydatný. Vzduch se pročistil a my jsme měli možnost , i když v pláštěnkách, vyrazit k potoku na Hrnčířských boudách. My totiž hraní u vody milujeme, stejně jako vyřezávání ze dřeva. Ani voda v holínkách nás nezastaví. A že jí nebylo málo. Stihli jsme se i „učit“, hrát si, vybalit, večer společně zpívat a číst na dobrou noc pohádku Franta Nebojsa. První slzičky ukáply, protože, i když vypadáme jako „drsoni“, po rodičích se nám prostě občas stýská. Usnuli jsme ale všichni dobře a rychle a spali celou noc.  

Koukněte na fotky

neděle 03. červen

Mravenčí (38.) týden ve Stodole

  • Lesní MŠ Na dvorečku

V pondělí jsme se vydali do lesa nad potok Kejná, kde nši pozornost přitáhlo mraveniště plné pohybu. Hned jsme si vzpomněli na písninčku z minulého týdne Mravenci v kredenci, ale ne zas tak úplně, proto nás zachránila Anežka na telefonu, která nám ji na dálku zazpívala celou. Cestou na oběd jsme sbírali přírodniny, které by se hodili na stavbu mraveniště a v jurtě jsme si pak odpoledne na veliký papír jedno takové své mraveniště vyrobili, a prstovými barvami dotvořili mravenečky.

V úterý jsme v galerii vytvářeli přírodní štětce z klacíků, jehličí a listů. Pak jsme namíchali barvy a vyrobenýma štětcema malovali společný obraz, který je k vidění v jurtě u dospěláckého stolu. Protože jsme se chtěli trochu protáhnout, vyšplhali jsme na kopec a tam si ještě chvilku pohráli. 

Ve středu jsme do společného ranního kruhu přizvali také dámskou návštěvu z České školní inspekce. Za zpěvu mravenčí písně jsme se vydali na svačinku na palouček, kde jsme si četli z knihy Cvrček a mravenci a Brouci a hmyz. Po cestě ke psím hrobům jsme u tamního mraveniště zkoušeli, co budou mravenečci říkat na malé občerstvení. Nadrobili jsme jim hroznový cukr a kakaový flapjack. Pohráli jsme si u psích hrobů, pohověli jsme si v hamace a cestou zpět jsme při pozorování mraveniště zjistili, že na cukr chuť neměli, ale sušenku už skoro všechnu odstěhovali dovnitř.

Ve čtvrtek nás na procházku doprovodila jedna z inspektorských dam. Naše pozornost směrem k mraveništím neutuchala, a proto jsme se rozhodli se dozvídat víc a víc. Víte například, jak mravenec, když potká jiného mravence v lese pozná, že s nim bydlí ve stejném mraveništi? Očichá si ho tykadly. My tykadla nemáme, ale k čichání používáme nos. Zahráli jsme si proto takovou hru, abychom si to zkusili jako mravenci. Renatu a Toma jsme navoněli dvěma různými vonnými olejíčky, a pak na přeskáčku i děti. Děti pak jako mravenečci museli porovnávat vůně, a přijít na to, do jakého mraveniště patří. Všichni mravecečci se téměř bez chybičky rozdělili správně ke stejně voňavým sousedům.
Odpoledne jsme se snažili vzpomenout si, co všecko už o mravencích víme a napsali jsme to do našeho mraveniště na papíře.

V pátek nás čekal výlet do Prahy do divadla Na Prádle. Jeli jsme vláčkem a v Praze rovnou tramvají na hřiště na Újezdě. Pak už jsme se sešli s ostatními dětmi z Jednoho Stromu v divadle. Představení se jmenovalo Káťa a Škubánek a bylo veselé, hravé a s písničkami. Zatleskali jsme hercům, zamávali Tomášovi a vydali se zpět do Řevnic.

neděle 03. červen

Žabince není nikdy dost, jako uhlí v Minecraftu

  • Škola

Žabince není nikdy dost, jako uhlí v Minecraftu. Ano, i tohle se dozvíte, když vyrazíte s Brouky na Kodu. V osadě Koda se nachází historická technická památka v podobě mlýna a rybníček plný pokrytý žabincem. Poskytl nám příležitost vidět pulce i dospělé žáby a užít si den venku. Po modré jsme pokračovali dále k jeskyni, kde jsme si povídali o Siluru a Devonu, vzniku vápencové jeskyně, prosakování vody i vzniku krápníků. I o tom, jak se asi do středověku v jeskyni žilo. Zpátky jsme se vydali Údolím děsu – děsivé to trochu bylo, jelikož nás doháněla slušná bouře. Hromy a blesky byly dost intenzivní, ale zmokli jsme jenom trošku. 

Pondělí a úterý jsme strávili s kulturou. V pondělí francouzská opera – Carmen byla nádherná. A v úterý jsme si užili krásné představení Jeníček a Mařenka, úžasné hlasy, hudba, kostýmy i kulisy! Ani o přestávce jsme se nenudili, ve foyer divadla bylo totiž kejklířské vystoupení. 

Ve čtvrtek jsme si Brouci ráno napsali opakovací test z českého jazyka, kde se ukázalo, že vyjmenovaná slova jsou opravdu těžká, stejně tak jako pády. Na druhý blok přijela paní spisovatelka Jana Klimentová s paní nakladatelkou Lucií z nakladatelství Pikola. Dozvěděli jsme se, jak taková kniha vzniká a zkusili jsme si i sami navrhnout knihu a její obálku. Týden to byl skvělý! 

Koukněte na fotky

neděle 03. červen

Jak jsme hledali jméno pro Palivce

  • Školka

Tak první ohnivý týden je za námi, naši milí. A myslím, že stál za to. To bylo tak. Jak byly minulý víkend bouřky, tak se nám ve školce usídlil Palivec. Měl hafo energie a jediná šance jak ho trochu vydovádět byla, že budeme plnit jeho úkoly a on se tím trochu vybouří a bude od něj klid. Každý den jsme pak měli kromě spousty dalších úkolů, které na nás čekaly kdykoliv a kdekoliv jsme se pohnuli, hledat jedno písmeno z jeho druhého jména.

A tak jsme v pondělí našli písmeno R napsané na nejspodnějším kameni na zahradě školky (někteří nadšenci vyběhli na zahradu i v ponožkách a věřte mi, že nás ani na vteřinu nenapadlo vrátit je pro boty :-) .Měli jsme si každý najít a pomalovat svůj ohnivý kamínek a pomocí krepáku vytvořit symbol ohně. 

V úterý nám zanechal písmeno napsané tajnou vodou, která oživne jenom nad jeho ohněm. Tak jsme nad svíčkou objevili písmeno U. Pak jsme měli za úkol stejným způsobem napsat šifry a zkusit mu je nechat na noc ve školce, jestli je rozluští. Dalším úkolem bylo zlikvidovat jeho živel jiným živlem. A tak každý dostal svojí svíčku a musel ji pomocí proudu vody zhasnout. Nemusím snad říkat, že se děti snažily zhasnout plamen minimem vodu ve stříkačce, aby jí co nejvíce zbylo na postříkání ostatních – zejména nás dospěláků. Bžunda byla! :-) Odpoledne si ještě s Martinou zkoušely na zahradě míchat různé odstíny barev a odhadovat dopředu, která barva z toho nakonec vznikne.

Ve středu jsme začali myšlenkovou mapou a říkali si, co všechno si pod pojmem ohněm představujeme. Úkolem toho dne bylo zažít oheň v praktickém životě.  Tak jsme měli použít jeho živel tak, že oživíme zanesené ohniště a opečeme si chleba k svačině. A náhle jsme další písmeno jeho jména objevili v krbu v herně, svítilo tam tajemně několik svíček a dohromady tvořily písmeno D.

Ve čtvrtek jsme se ohřáli venku i vevnitř. Naši flexibilitu vyzkoušeli při cestování České dráhy, které od toho dne měly jednu ze svých výluk, takže cesta se stala ještě zajímavější a poskytla nám dostatek času stráveného na nádraží..:-)) Třeba Péťa ho ale využila po svém a vzpomněla si náhle na svá mladá trampská léta. Viz foto :-) Ve sklárnách v Nižboru se děti dozvěděly, z čeho se sklo vyrábí, mohly vidět výrobu džbánku, jak skláři foukají do píšťal, dávají do formy a chladí. Přihlížely i práci brusičů. A díky zvídavosti Péti se třeba i dozvěděly, že údajně jejich pec jede nepřetržitě bez vypínání 12 let, pak se zbourá a postaví nová! No a při odchodu nám tam prý někdo zanechal poslední písmeno A…

TAKŽE NÁŠ PALIVEC SE JMENUJE RUDA!! 

A v pátek jsme si užili společně Den dětí. Ráno v cukrárně kopečkem zmrzliny (reklamním tahem firmy Hájek bylo, že ke Dni dětí zdražila od rána kopeček zmrzliny z 20 na 25 Kč), poté krásným hřištěm pod Petřínem a nakonec vtipnou a svižnou pohádkou Káťa s Škubánek, při které se bavily děti ale i dospělá část publika. A vůbec jsme při tom netušili, že se venku blýská, padají kroupy a lije jako z konve. 

Na foto z ohnivého týdne se podívejte ZDE

neděle 03. červen

Červen zaťukal u Prďáků na dveře

  • Škola

Konec května opět přinesl mnoho slunečných dnů a my si je s Prďáky užívali. Hlavně v pátek 1. června, kdy jsme vyrazili do sádek v Letech, abychom se seznámili s životem pod hladinou v našem tématu „Voda“. Povídání o rybách nás moc bavilo, stejně jako lovit je podběrákem, sahat na ně a zkoumat je. Voda byla na našich rukách, ale i díky průtrži mračen  na našem celém těle. Řádně jsme promokli!  V českém jazyce jsme se v průběhu týdne věnovali slovům citově zabarveným a abecedě. V matematice se stále věnujeme početním operacím do 9.  Anglický den se nám tento týden opravdu vydařil. Většina Prďáků se krásně připravila na prezentace „Monsters“ a bylo znát, že jsme se opět v angličtině kousek posunuli. Občas se to neobešlo bez trémy, ale i tím získáváme cenné zkušenosti. Tvary slovesa to be a to have got v jednotném čísle jsme ještě procvičili v pracovních listech a po škole v přírodě nás z této látky čeká malý test. Na závěr dne jsme se začali učit říkanku „A haunted castle“, kde jsme zopakovali vazbu there is/are, ke které jsme si namalovali strašidelný obrázek. (Nová slovní zásoba scary, scared, haunted,  a castle, a room, a corner).

Koukněte na fotky

sobota 02. červen

Kolik se toho dá stihnout za jeden den? (38. týden v Habroví)

  • Lesní MŠ Na dvorečku

Pondělí. Zatloukáme hřebíky a motáme bavlnky. Ráno ve společném kroužku krotíme závodní koně. S pracovními rukavicemi se vydáváme k vývratům. Zušlechťujeme lesní příbytky. Kopřivy pálí, trní píchá. Hrajeme haptické pexeso. Pracujeme s nožem. Vyprávíme si příběhy.
 
Úterý. Malujeme na látky. Vyrážíme k vodě. Rychlý přesun. Svačíme u Zlaté rybky. Nedávný příval vody zabahnil pláž. Pomocí lana brodíme na ostrov. Vidíme kachny a bažanty. Pereme zabahněné oblečení. Konečně se můžem sami dosyta zabahnit! Čteme si ve vigwamu o mravencích. 
 
Středa. Ráno zatloukáme hřebíčky a motáme bavlnky. Do velkého kroužku přišla i starší paní inspektorka. Vyrazila s námi nad Červenou rokli. Poslední stoupání jsme šplhali po laně.Na vrcholu jsme vyřezávali zuby na slavnost a lozili po pavučině. Cestou dolů jsme si hráli na lavinu. Třídili jsme se jako odpad podle barev. Četli jsme o mravencích a po písničkách s kytarou a kalimbami jsme pracovali nad předškolními zápisníky. Kreslili jsme si venku.
 
Ve čtvrtek jsme se ve velkém kroužku protáhli a vyběhli jsme k našemu slavnostnímu místu, věnovat se hlavně, ale nejen předškoláckým věcem. Tóny kytary se nesly strání, za nimi písnička, dřevěné i kamenné bicí soupravy jako doprovod. Už se ladíme, ale víc neprozradíme. 
 
Pátek. Ráno vlakem do Prahy. V kroužku rytmizujeme Mravence v kredenci. Na Petříně si hrajem u potůčku. Čteme se o dopravních prostředcích. Rikša, Concorde, lanovka. Na Kampě tři rány do pláštěnky, hážeme míčkem. V divadle počítáme, kolik rolí hraje Tomáš. Fotíme se na jevišti. Zpíváme Jak dělá zajíc. Na Petříně po průtrži běžíme závod. Cestou tramvají a v tichosti vlakem. Hezký víkend.
 
Pár fotografií z týdne si můžete prohlédnout ZDE
 
dvor
 
 
 

pátek 01. červen

Mazáci vs. příroda 1:0

  • Škola

Těžce zkoušeni nevyzpytatelným počasím, jsme v tomto týdnu obstáli na jedničku s hvězdičkou. V parných dnech jsme absolvovali Hurá do opery – tentokrát operu francouzskou (Carmen a Faust a Markétka); velmi náročné uklízení a rovnání portfólií (hezčí už nikdy nebudou); schodové hodnocení; PREZENTACE PLAZŮ. Poslední aktivita je záměrně psána kapitálkami, protože výsledky stojí za vytučnění, podtržení, pochvalu i zmínku. Zdánlivý doplněk českého jazyka, kdy jsou děti nuceny přečíst nějaké ty informace, vybrat z nich podstatné části, většinou i úhledně zapsat a před publikem trénovat nejen dovednosti přednesu, ale i dovednosti řečnické (při zodpovídání záludných otázek ještě záludnějšího publika), nám naprosto nečekaně, zato kontinuálně, přesahuje přes rámec češtiny a otevírá oblasti zeměpisu, dějepisu, prvouky, přírodopisu, matematiky, fyziky, ekologie a čert ví, čeho všeho ještě :-) . Rozebíráme míry jednotlivých živočichů, v mapě hledáme nejčastější místa jejich výskytu, zaobíráme se stravou, řešíme obranné a ochranné mechanismy, míru ohrožení, vysvětlujeme si nejrůznější pojmy (studenokrevní, teplokrevní, zimní spánek, predátor, býložravec, živorodost…), řešíme charakteristiky jednotlivých taxonomických tříd… STOJÍ TO ZA TO. Stejně jako odvaha dětí postavit se před třídu a vydat se na pospas. Na druhé straně trénink trpělivosti, empatie, pozornosti a formulace otázek.

V pátek jsme se s hrstkou zdravých, statečných a odhodlaných Mazáků sešli na nádraží, abychom podnikli zhruba 4 km dlouhou výpravu do Chuchelského háje. Objevovali jsme kouzlo turistického značení, značení hranice rezervace, orientovali jsme se v cedulích naučné stezka, ale hlavně jsme se bavili. Šlapali jsme do kopce, navštívili vyhlídku i místní hřbitov a vytoužený cíl naší cesty – lesní zoo. K vidění toho bylo opravdu dost: od dětského hřiště po zvěř nejrůznějších tvarů, barev a velikostí. Naši prohlídku ukončila průtrž mračen, která na nás sesílala nekončící množství vody. Pláštěnky zachraňovaly co se dalo, ale botky se k tomu postavily po svém. Po 10 minutách už jsme se loužím ani nevyhýbali a v závěru cesty jsme si dokonce zaskotačili na zatopené silnici – nebylo co šetřit. Voda sahající do výšky kotníků nás naplňovala naprostým nadšením. Vy, co čtete tyto řádky a pracně sušíte obuv a ponožky, nezoufejte. Netrpěl nikdo! :-)  

Ve středu v angličtině Mazáci procvičovali otázku What do you like ?, slovní zásobu z celého školního roku, nově se seznámili s předložkami in, on, zahráli si scénku podle nahrávky Where is Otto? a učili se tuto otázku také říkat. Novou slovní zásobou jsou slovíčka a box, a chair, a desk. V druhém bloku si také vytvářeli individuální obrázkové pexeso ze slovíček, která znají a hru si ve skupinkách zahráli. Na závěr jsme psali podle poslechu do pracovního sešitu. Hlavně předložky je teď potřeba pořádně procvičovat.

Fotky k vidění ZDE.

30. stránka z celkem 128« První...1020...2829303132...405060...Poslední »