Aktuality

Opičáci se připravují na Havelské posvícení…

• Škola

..které, jak už víme, se nakonec konat nebude, ale to jsme na začátku týdne ještě nevěděli. Měli jsme sice tušení, ale do poslední chvíle jsme doufali a podle toho probíhaly i přípravy. V pondělí jsme se tomu věnovali celý den. Po vyluštění odpovědí na zadané otázky jsme se vrhli na přípravu pečeného čaje. Dopadl moc dobře až se těšíme, až ho ochutnáme. Společně s Vrabčáky a Veveřáky (samozřejmě venku a v náležitých rozestupech jednotlivých tříd) jsme začali nacvičovat písničky.

V úterý se nám povedlo doje na plavání včas a děti si mohly vyzkoušet, jak daleko dokáží doplavat za 10 minut. Výkon to byl obrovský a tak si pak všichni užili zaslouženou výřivku.

Angličtina rozložená do dvou dnů se nám osvědčuje a postupujeme hezky kupředu. Tento týden jsme opakovali zejména psaní a spelling číslovek psaných slovem, v PS udělali cvičení do str. 8, zazpívali si dvě nové písničky a naučili nová slovíčka a fráze. (skittles, a game, Hi, I can´t wait., How are you? I am fine, thanks.) Kromě, psaní, hraní v rolích a čtení jsme hráli nově bingo ve dvojicích, což nás tak bavilo, že se nám ani nechtělo na přestávku.

Jak jsme se měli se můžete podívat zde.

Svatováclavský 4.týden ve Stodole

• Lesní MŠ Na dvorečku

V pondělí jsme se vydali na tenisové kurty.  Tam na nás už čekali trenéři, a celou hodinu se nám věnovali. Běhali jsme, házeli míčky, sbírali je, a hráli různé hry. Pak jsme si také vyzkoušeli odpal a práci s raketou. Moc jsme si to užili. Zpátky na Dvoreček jsme se vrátili podél vody.

V úterý jsme se vypravili před divadýlkem do lesa najít ranní hřejivé paprsky sluníčka. Jak poznáme světlo a jak stín? A kde je příjemněji ráno a kdy odpoledne? Už všecko víme a cestou na divadýlko jsme našli opět prazvláštní houbu. Jak se jmenuje? To si zkuste nejít, ale říká se jí „jelení jazyk“ nebo „maso lesa“. Také jsme našli kozí nohu. To bohužel bez uvozovek, není to název žádné houby, ale opravdická noha od kozy. Dali jsme jí na mraveniště a budem pozorovat, jestli nám jí mravenci okoušou. Když jsme přišli na Dvoreček, divadýlko už bylo skoro celé nachystané, a tak jsme se jen připravili, usadili na lavičky a karimatky, a příběh může začít. Dozvěděli jsme se, jak to se sv. Václavem bylo, jak to s ním celé dopadlo, a jak to je s ním teď. Bylo to povedené divadlo.

Ve středu jsme si v kroužku připomněli, kdo že to je sv. Václav, a o čem bylo divadlo. Pak jsme se vypravili zkontrolovat kozí nohu a jelení jazyk. Ani jedno se skoro vůbec nezměnilo. Nahoře na prosluněném paloučku jsme si užívali sluníčka, předškoláci si zahráli hru, která trénovala jejich paměť. (jsou dobří!) v bunkru mezi habry probíhal generální úklid, v lese se našlo spousta odpadků, které jsme odnesli do koše, vyřezávalo se, malovalo se, dlouho se svačilo a byl to takový odpočinkový den.

Čtvrtek jsme strávili na Dvorečku. Čekalo nás totiž dost práce. Po svačince jsme se rozdělili, a někdo s Ingrid plel, přisypával hlínu sázel sazeničky jahod (děkujeme za ně!), někdo s Domčou očesával, omýval, krájel a skládal do sušičky jablíčka na křížaly, někdo bagroval na písku, někdo sbíral spadaná jablíčka do kýble. Ani jsme se nenadáli a oběd byl na stole. První tenké křížaly už jsme ochutnali odpoledne, na jahůdky budem muset asi ještě chvilku počkat.

V pátek visel nad celým Dvorečkem obrovský dešťový mrak. Stodoláčci toho využili, a prozkoumali snad všecky možné kostky, hry a knížky co máme v jurtě. Hráli jsme pextrio (pexeso, ale spojují se vždycky 3 kratičky př. jehně, ovce, beran…) Poprvé jsme taky zatopili v kamnech a bylo to prima. Někdo přeci jen vyběhl na chvilku do louží, do písku a do deště. Dnešek s námi strávila Domči kamarádka se psem podobným naší lišce Bezroušce.

Podzim už je tady

• Rarášci

Ranní chlad a mlhy, mokrá tráva a padající listí. Tak už je to tady. Opravdu potřebujeme teplejší a voděodolné oblečení. Ale tak v deset ráno už bylo na sluníčku krásné teplo. Ven jsme chodili hned po svačině, abychom si poslední paprsky užili. Tento týden byl také slavící – narozeniny oslavila Eliška a Aron!Náš kouzelný písek umí koule i brouka Pytlíka. Naše velká krabice, co je někdy loď, někdy formule, někdy domeček, se tentokrát změnila ve veliký buben! Oříšky nestíhají padat ze stromů. Všechny jsme je snědli a doufáme, že v úterý najdeme další. A Verunka přinesla violoncello! To byla krása. Také je jedna fotka z pískoviště, kde si naši Rarášci hrají v naprosto perfektních covid rozestupech. Tak to nejsou covid rozestupy, to je hra „vedle sebe“. Ve věku Rarášků teprve se společnou hrou začínáme a tohle je krásná ukázka. V pátek se meteorologova předpověď opravdu naplnila a konečně pršelo. Herna se změnila v opičí dráhu a krásný deštivý den byl opravdu krásný. Těšíme se na další.     Jak jsme se měli se můžete podívat zde

Veveřáci poznávají taje velkých písmen

• Škola

Máme za sebou krásný slunečný týden, který byl naplněn učením venku i vevnitř, velkým poznáváním, zkoumáním, bádáním a také trénováním. V matematice stále upevňujeme počítání do 20. Zkoušíme počítat rychleji a přesněji. Na začátku každé hodiny jsme se naučili dělat krátké rozcvičky, abychom si učivo ještě více upevnili. Opakování se také týkalo krychlových staveb. Stavěli jsme podle plánu nebo instrukcí. Už to zvládáme levou zadní a Terezka má co dělat, aby nás nachytala a vymyslela něco opravdu těžkého. Popojeli jsme i o několik stránek v učebnici kupředu. Zkoušeli jsme řešit slovní úlohy, počítat početní hady, skládat abaku nebo krokovat a vytvářet z kroků příklady. V českém jazyce jsme se na začátku týdne vrátili k opakování slabik. Vytvářeli jsme slova, skládali ze slabik nová slova, vytleskávali, pískali nebo dupali. Hlavně abychom se poznávání slabik naučili, abychom uměli slova na slabiky správně rozdělit. Nezapomínáme také trénovat psaní malých písmen. Dělá nám to stále trochu problémy, takže je potřeba trénovat, trénovat a zase trénovat. Pak už přišlo na řadu učivo nové. Velká písmena ve vlastních jménech. Učivo jsme trénovali pomocí her. Vyplňovali jsme cvičení v pracovních sešit, hledali jsme chyby v textu, zkoušeli jsme k sobě přiřazovat pohádkové postavy a dokonce malovat svého kamaráda. To byla opravdu zábava. Zkoušet malovat podle skutečnosti je někdy dost náročné. Ve třídě se objevilo několik prasátkových nosů, zježené vlasy, mimozemšťanské čelo, sloní uši, křivý nos, některý z kamarádů nemá obočí nebo má dokonce obočí tři. Nasmáli jsme se dostatečně. Stejně jako nazpívali. Učíme se krásné písničky o zvířatech, především o ptactvu. Někdy se nám daří zpívat, někdy trochu krákoráme. Ale to brzy poladíme a bude z nás krásný ptačí sbor. Tedy spíš veverčí. I v angličtině nás to tento týden bavilo a navíc jsme udělali i hodně práce. Zopakovali jsme většinu slovní zásoby minulého roku, seznámili se s vlajkou Austrálie a naučili se předložky místa (on, in, under), které jsme použili k zodpovězení otázky Where is…? Odměnou nám pak byla honička s kocourem Ottem v podzimním parku při naší oblíbené hře s kartičkami. Týden jsme zakončili povídáním o pravidlech, o tom, jak se k sobě chováme, proč pravidla máme, co máme nebo nemáme rádi na lidech a jaký by měl být náš kamarád. Povídání to bylo opravdu velmi plodné a zajímavé. Budeme se k němu jistě brzy vracet. Chceme přeci, aby nám tu společně bylo dobře. 

Na fotky se můžete podívat zde 

3. tvořivý týden ve Stodole

• Lesní MŠ Na dvorečku

V pondělí jsme si po cestě povídali o tom, jak která semínka cestují. Některá létají s padáčkem, jiná se zachytí háčky. Po sváče jsme se dali do tvoření z bukvic, žaludů a klacíků. Dirky jsme dělali vrtákem a přírodniny pak navlékali na drátek. Vznikl nám například lustr, panáček, náramek anebo vílí hůlka. 

V úterý zastoupil Andreu Tomáš a vypravili jsme se do galerie. Tam jsme strávili celé dopoledne. Rozeznávali jsme houby jedůvky. Nasli jsme dokonce jednu speciální, pestře žlutou, které se říká hlen psích zvratků, máslo čarodejnic anebo zvratky trolích koček. Stavili jsme domečky, šplhali do kopce a opravili mandalku. 

Ve středu jsme si řekli, že budeme dopoledne více šlapat, a tak jsme se vydali k vodárně, kde jsme si chvilku pohráli, snědli pár bukvic a vydali se do kopce nad potokem. Došli jsme do smrkového lesa, který byl napadený kůrovcem, František našel i larvy v kůře a také to bylo poznat tím, že všude na zemi leželo zelené jehličí. Taky jsme našli vzácnou minihoubu, která připomínala mističky a jmenuje se ohnivec šarlatový.

Ve čtvrtek jsme ráno zazpívali a poděkovali naší jablůňce. Pak jsme se vydali nahoru po dračím hřbetu a nad něj až nahoru k posedu. Tam jsme se nasvačili a pak si hráli na posedu, malovali na kůry a kameny, anebo se dívali do dálky.

V pátek ráno jsme si dali rozcvičku a pak jsme zpívali o jablůňce “Na našem Dvorečku”. Potom jsme si zazpívali ještě v kroužku pod jabloní. Vyrazili jsme na palouček pod březový háj, kde jsme si dali svačinu a zahráli si Pan čáp ztratil čepičku. Pak jsme si v lese zpívali s kytarou a ukulele a bubnovali jsme na krabičky od svačiny. Opravili jsme rozbitý domeček z klacků v březovém háji. Po obědě jsme si četli Pejska a Kočičku a pak byla volná hra.