Aktuality | Občanské sdružení JEDEN STROM

sobota 17. duben

Mazáci spolu a rádi

Škola

Jak popsat pondělní pocity, že jsme opět spolu? Byla vidět radost, přemíra energie a nadšení. Ve třídě jsme dlouho nevydrželi a jen to šlo, vyrazili jsme ven. Nezastavil nás ani déšť, zima, sníh, vítr a mráz. Společnými silami jsme postavili velký přístřešek, hráli jsme hry a bylo nám dobře. I v následujících dnech jsme vyráželi za učením ven, procvičovali jsme hlavně zlomky a podmět s přísudkem. Už víme, co znamená jejich shoda, respektive že se přísudek shodne s podmětem a ladí jim to spolu. Hlavně byl ale čas na hry i volnou zábavu a taky na seznamování se s Maxem, naším novým spolužákem. Vlastivědu jsme spojili s výtvarnou výchovou. Povídali jsme si o vzniku písma, o knihách a hlavně o vzdělanosti a každý z nás si vytvořil vlastní iniciálu. Jak se nám povedly, se můžete podívat ve fotkách.

I v angličtině jsme se po dlouhé době setkali naživo a stálo to za to. První půlku dne jsme strávili v lese nad Černošicemi, kde jsme hráli hry a při nich opakovali, co z angličtiny umíme. Po návratu do školy jsme cvičili základní otázky o sobě a našich kamarádech – where do you live? How many brothers/sister have you got?… A ve třetím bloku jsme si představili gramatiku There is, there are v kontextu tématu „my house, living“.

V přírodovědě jsme uzavřeli téma hornin a minerálů. Vzpomínali jsme, co si pamatujeme z přednášky od Štěpána Raka a hledali názvy hornin a minerálů. Otevřeli jsme téma Půda. Zajímavým zjištěním bylo, že i žížaly produkují trus a to „nic“ v chodbičkách, které po nich zůstává je vyplněno vzduchem.

sobota 17. duben

Lípa srdčitá (32.týden v Habroví)

Lesní MŠ Na dvorečku

Aprílové počasí nezkalilo naši nezměrnou radost z toho, že jsme zase ve školce. Ta radost nás hnala do korun stromů. Jeden takový strom se nám během týdne podařilo zasadit. Přípravné práce zahrnovali zaměření místa, vykopání Ďuzny, která zrodila spousty kamení, a stala se hadím příkopem Velké pardubické, i tlačenkou mačkanicí na lidské červy. Též nalezištěm nerostů, jen žádné diamanty. Jiskry odletovali od rýčů a díra se plnila sirným puchem. Odpočinek jsme hledali u pohádek na dálku sdílených s kamarády doma a taky u stolních her. Navštívili jsme zvířátka v ohradě. Vzpomněli jsme své mrtvé blízké a zapálili jim svíčky. Drželi se nás Hadi na všechny způsoby, vykukovali na nás z encyklopedie, vinuli se naší fantazií v lese, váleli a zdobili jsme je ze slaného těsta, malovali jsme jejich vodní podobu na obrpapíry. Modří hadi ovíjeli stromy, abychom po nich mohli lézt. Plazili se před námi v jehličí cestou ke studánkám až k mrtvé sýkorce, které jsme vypravili opulentní funus. Pocity chladu jsme zaháněli usilovnou hrou na Škatulata Batulata a na Rákosníka. Malé hady-žížaly, sezobala lidská slepice, která tě promění v kuře pouhým dotekem! Ke konci týdne zbyly síly na odvoz hlíny, návoz kompostu, sypání hydrogelu, zalévání lípy a na tvorbu okruží-prstýnku-límce, nebo jak to kýhovýra sadaři nazývají. Ale hlavně se konečně máme s kým pošťuchovat, před kým se schovávat i koho honit!

sobota 17. duben

Opičáci si důvěřují :-)

Škola

Tento týden jsme se konečně opět mohli setkávat osobně. Snažili jsme se být hodně venku, ale počasí nám zatím příliš nepřeje. Nakonec jsme se vždy dokázali rozehřát. V pondělí jsme si vyzkoušeli, jestli si navzájem dokážeme věřit. Se zavázanýma očima jsme se nechali vést kamarádem do neznáma 20 minut. Pro někoho to byla dlouhá doba, někomu to uteklo. Hlavní bylo, že se nikdo nebál a nikomu se nic nestalo:-). V českém jazyce jsme se seznámili s časováním sloves. V matematice jsme se na chvíli vrátili k rýsování a hledali jsme body v mříži. Také jsme si ujasnili, jak můžeme násobit dvojciferná čísla pomocí indického násobení. V rámci prvouky jsme si povídali o stresu.

V angličtině naše nové setkání ve škole přineslo i nové téma. Otevřeli jsme 6. lekci a věnovali se vybavení bytu a opakování předložek místa. Užívali jsme si nejen společnou blízkost, ale konečně i hry v angličtině. Nezanedbali jsme ale ani čtení a psaní a udělali docela velký kus práce. I v příštích týdnech nás bude provázet básnička In the Spring. Těšíme se, že se na nás sluníčko konečně usměje a vyrazíme s angličtinou do jarem provoněné přírody.

Jak jsme se měli se můžete podívat zde.

sobota 17. duben

Konečně spolu-stromáci

Škola

Uf. Konečně spolu! Tak by se dala vyjádřit úleva ve tvářích Stromáků, když jsme se v pondělí 12. dubna po čtyřech měsících znovu potkali. K dokonalosti nám chybělo jen sluníčko a větší teplo. My jsme se ale se sněhovou vánicí, sněhopršením i prvním testováním bez problémů vypořádali. Bylo toho hodně, co jsme si chtěli říct, bylo toho hodně, co jsme najednou museli změnit a opustit. A aby celý návrat do školy probíhal v poklidu a pozvolna, bylo náplní celého týdne i ve větší míře společné hraní. Nebojte, stihli jsme se i učit. V českém jazyce jsme opakovali a upevňovali znalosti o číslovkách, zjišťovali jsme, k čemu slouží složenka a jak se píše dopis. V matematice jsme opakovali a upevňovali znalosti při převodech jednotek času, délky, hmotnosti a objemu. Ve vlastivědě jsme se zaměřili souhrn informací o Národním divadle a na významné osobnosti konce 19. století, jakými byli K.J. Erben, K.H.Mácha, B. Němcová, B. Smetana, A. Dvořák, J. Mánes nebo J.V. Myslbek. V přírodovědě nás hodně zajímala témata šikany a kyberšikany, stejně jako při povídání s Álou téma drog. Využili jsme zájmu a věnovali se tématu primární prevence. Po celý týden jsme však hráli hodně her na podporu vzájemné spolupráce a schopnosti vyjadřovat emoce. Pracovali jsme s emočními kartami „Život je život“, kde jsme si nejdříve vybírali kartu, která vyjadřuje, jak nám bylo uplynulé 4 měsíce doma na distanční výuce, abychom ji doplnili o kartu Tady a teď. Vyplňovali jsme strom duchů a zkoušeli si pojmenovat, jak se podle vybraného ducha asi naši spolužáci cítí, v týmech jsme hledali strategie pro zvládnutí úkolů, např. při společném nesení tyče, při provázení „slepého“ dráhou, při hututu, aj. Hrát si, připomínat pravidla vzájemného fungování, naslouchat, učit se znovu komunikovat s respektem, byla hlavní témata celého týdne. A abychom to v rouškách přežili, byli jsme hodně venku!

Koukněte na fotky

pátek 16. duben

Lipový týden ve Stodole

Lesní MŠ Na dvorečku

V pondělí jsme se radostně sešli s předškoláky. Počasí nám náladu nijak nezkazilo. Úsměvy, smích, řádění, běhací hry na zahřátí, přání k narozeninám, zpívání, znovu vyhánění zimy a vítání jara. Domluvili jsme se na výpravě za žábami do koryta potoka. Sváča pod přístřeškem a hurááá po stopách žab… a prší prší jen se leje….žábu jsme nepotkali ani jednu, usoudili jsme, že je na ně přeci jen zima. Ale koryto potoka bylo pokryto zlatavým listím, připadali jsme si jako v pohádce. Odpoledne se k nám na čtení připojili holky Kotmelovic a my si udělali jedno velké společné lože a užívali si čtení opičky Žofky ředitelky ZOO. Potom už jsme jen řádili a užívali si být pospolu.

V úterý jsme celý den zůstali na Dvorečku. Bylo o moc hezčí počasí a my se hned po sváče pustili do práce. Kopali jsme díru pro naši Lípu. Někteří kopali a odpadli, někteří kopali a vydrželi, někteří stříhali zarostlé ostružiní, někteří ohnivci rozdělali oheň a pálili větve,další – přírodovědci zkoumali život pod kameny a kulatinami. Larvy chroustů a spoustu žížal jsme si řádně prohlédli.

Bylo dobře, po vší té práci oběd náramně chutnal. Po čtení jsme si střihli předškoláckou přípravu - rozcvičku mluvidel, logohru i trochu grafomotoriky jsme zvládli. Pak už čekalo pískoviště a rodiče.

Ve středu jsme vyrazili na pořádný výšlap. Svačinu jsme si dali u psích hrobů, pokochali se výhledem z Burešovky a pokračovali dál. Cestou nás upoutaly naučné cedule, a tak jsme si díky nim začali více všímat stromů kolem nás a snažili jsme se je rozeznávat podle kůry. Objevili jsme novou vyšlapanou cestičku lesem, která nás zavedla až k posedu, který se pod fantazií dětí proměnil na hrad. Někdo byl hradní, někdo zkoumal brouky a larvy, někdo zas stavil domečky. Tohle místo nás krásně vtáhlo až do oběda. Po obědě jsme chvilku ještě kutali jámu pro lípu.

Ve čtvrtek nás potkalo velké štěstí v podobě celodenního výletu spolu s Habrováky. Před slavnostním odchodem (přes králíky) jsme se samozřejmě trochu pověnovali výkopovým pracem a pokámošili se s habrovím v ranním kruhu. Na svačinu jsme dorazili k Obrázku, pak si vytvořili nové místečko (slovy Jonyho) „u barevného lesa“ (pomocí barevných kříd) a šťastně doputovali až ke studánkám. Tam nám zaplápolal obědový oheň. Stihli jsme stavbu muzea, mecho-domečků i pompézní pohřební průvod s pochodní pro nalezenou mrtvou sýkorku. Zapálili jsme jí kadidlo, popřáli lehkou zem, namalovali křížek a zatroubili k odpočinku. A po o už pak, bystře jako horské kozy, seběhli křivolakými stezičkami k vodárně a dolů na Dvorek, kde nás do pěti minut dostihli rodiče – uf, ani chvilka klidu na pískoviště…

Pátek byl ve znamení výsadby lípy. Celý týden jsme společnými silami připravovali jámu. Tu jsme si ráno pořádně užili. Skákání dovnitř a ven, přeskakování, trénování nečekaného pádu za chůze jak z nějaké grotesky a podobné legrácky. Vyběhli jsme si dát svačinu k bunkru nad Galeriií. Petr nám tam umotal z lan parádní prolézačku. Pro zahřátí jsme si zahráli spešl schovku zvanou Rákosníček. Před obědem jsme se ještě všichni chopili lopat, lopatek, rýčů a koleček všech velikostí a dovezli hromadu kompostu k jámě na vysazení lípy. Po mňamózním obědě a krátkém, zato intenzivním, odpočinku jsme se vrhli do sázení. Prozkoumali jsme u toho, jak funguje hydrogel..spešl vychytávka, kterou jsme přidali do hlíny k lípě. Nasaje do sebe spoustu vody. Jako když se namočí gumový medvídek. Ještě, že s námi byl Petr. Převézt lípu od auta k jámě potřebovalo pořádnou sílu. I zatlučení kotvících kůlů palicí při balancování na štaflích potřebovalo pořádné svaly. Díky Petře! Společně jsme házeli hlínu, sypali hydrogel, udupávali hlínu a lovili žížaly i larvy. Byla to pořádná práce a moc se nám povedla!

pátek 16. duben

Veveřáci se radují, že jsou opět spolu

Škola

Konečně přišla ta chvíle, kdy jsme se mohli po menší odluce vrátit zpět do lavic. A věřte, že jsme z toho měli velkou radost. A protože nám chybělo především to být spolu tady a teď, celý týden se nesl v duchu užívání si společných chvil, her, zábavy, kooperace, tvoření a něco málo z učení. Každý den jsme vyráželi v rámci výuky ven. Nepřízeň počasí nám nevadila. Víme totiž, že není špatné počasí, ale jen špatné oblečení. V českém jazyce jsme opakovali pravidla pro psaní velkých písmen ve vlastních jménech. Po delší době jsme si oprášili naše písařské dovednosti. Opisovali jsme zábavné věty, doplňovali texty, vymýšleli jména pro různé postavy a hledali obecná jména k jménům vlastním. Také jsme si na základě četby zkusili sami vymyslet pohádku na motivy „Boudo, budku, kdo v tobě přebývá“. Sešli se nám dvě zábavné verze. V obou naštěstí zvířátka přežila a unikla nebezpečí. Matematika patřila násobilce. I nadále ukotvujeme násobilku 2, 3 a 4. Také jsme si připomněli hodiny, a to jak ciferníkové tak digitální. Některé převody nám stále dělají trochu problém. Nic nevzdáváme a trénujeme dál. Během týdne byl dostatek prostoru i pro tvoření. Zkoušeli jsme malovat jedním tahem a hledat skryté obrazy, v již namalovaném tahu. Byla to velká zábava, především pro naši fantazii. A co prvouka? V té jsme navázali na téma „Různost je zajímavá“. Ponořili jsme se do četby knihy s názvem „Klub podivných dětí“. Zatím jsme se v ní seznámili s dvěma členy. Mila – holčička, co je často zamyšlená a někdy si tak trochu žije ve svém světe. Petr – chlapec, který se bojí tmy. Uvidíme, kam nás kniha zavede v příštím týdnu. V anglickém jazyce jsme opakovali čísla, jídlo, smysly a části těla. Naučili jsme se nová slovíčka k popisu počasí: It’s sunny/windy/snowy/rainy. Venku jsme si zahráli hry na procvičení slovní zásoby. Na závěr jedna zábavná vsuvka. Během pondělní výuky jsme měli možnost na pozemku za Albertem sledovat proces natáčení jednoho nejmenovaného seriálu. Naše přítomnost filmaře poněkud znervóznila. Nejdříve se měly děti snažit býti potichu. Poté nás přišli ztišit úplně, v podobě zastavení veškeré hry, aby nám pak nakonec režisér skrze mladíkovu vysílačku sdělil, že není vhodné, aby všechny děti v záběru stály a tiše koukaly, co se na place děje. Prý to vypadá blbě. Tudíž závěrečný pokyn zněl, hrajte hry, ale naprosto v tichosti. To byste nevěřili, jaký rozměr dostanou dovádivé hry, když u nich musíte mlčet.

Na fotky z tvoření se můžete podívat zde

pátek 16. duben

Vrabčáci opět spolu

Škola

Konečně jsme se dočkali a opět jsme si mohli užívat společné blízkosti. Hráli jsme hry, chodili ven – k řece a do lesa, snažili jsme se o sobě dozvědět něco nového, opakovali jsme, muzicírovali, luštili detektivní příběh lišáka Foxe, vyprávěli si zážitky z lockdownu, vyráběli hodiny…a byli spolu rádi. Od pondělí nás doprovází nová knížka- Jde sem lesem, kde poznáváme léčivou moc různých rostlin a těšíme se na pokračování napínavého příběhu. V písance jsme se konečně dostali do nové fáze, protože už umíme napsat skoro všechna psací písmenka, takže děti najednou píší celé věty a musím říci, že mám velkou radost z toho, jak jim to jde. Čtvrtek a pátek se nesl v duchu nového tématu – prozkoumávali jsme čas, snažili se odhadnout jednu minutu, ukazovali si, jak se naše planeta odvrací a přiklání k Slunci a tím se střídá den a noc…Celý týden byl dost intenzivní. Těšíme se, co nám nachystá ten následující. Vrabčáci opět spolu - nahlédněte do fotoalba.

neděle 11. duben

Stromáci před návratem do školy

Škola

Týden po Velikonocích byl u Stromáků o trochu kratší, ale stihli toho i tak dost. V českém jazyce se věnovali číslovkám, jejich druhům a skloňování. V matematice ještě procvičovali téma aritmetického průměru, pracovali hodně s kalkulačkou, ve vlastivědě se seznamovali s historií Národního divadla a v přírodě si hodně povídali. Přes opakování lidského těla a toho co je pro nás zdravé a co není (viz alkohol a kouření) se dostali až k problematice drog a závislosí. Poté se „přesunuli“ k tématu stalkingu, kyberšikany, celkově aktivitě na internetu. Každá ze 4 skupin řešila jiný „reálný“ příklad kyberšikany. Stromáky daná témata velmi zajímala a měli řadu otázek.

A jak jsme se měli o Velikonocích a jak vypadalo naše putování za velikonočním pokladem najdete ve fotkách. A teď hurá na společné setkání.

Koukněte na fotky

neděle 11. duben

Šestá online Stodola

Lesní MŠ Na dvorečku

V úterý, den po Velikonočním pondělí, jsme se opět potkali na dálku. Přivítali jsme se naší básničkou Ruce mé a ruce tvé, venku polehoučku sněžilo…. Na jaro to úplně nevypadá – zima se ještě hlásí a tak jsme zvolili jarní říkačku na zahnání zimy.

JARNÍ BRÁNA ZELENÁ SE

JARNÍ BRÁNA OTVÍRÁ SE

KUDY TY, TUDY JÁ

BRÁNA UŽ SE OTVÍRÁ

a my se ptaly dětí ….Kdo zasel osení a vyrostlo mu? Kdo zkoušel plést pomlázku? Kdo barvil vajíčka? Kdo si udělal na zelený čtvrtek hostinu? Kdo byl na koledě? Kdo zná nějakou velikonoční koledu? Pak jsme si dali rozcvičku – rozcvičili jsme obličej a rty šklebili jsme se na sebe do obrazovek. Zamávali jsme si jazykem, následovalo A E I O U , nadechovali jsme nosem s pusou zavřenou. Pak jsme trénovali OPAKY jako malý- velký, světlý – tmavý, teplý – studený a jiné. Pak přišel na řadu obyčejný papír z kterého jsme udělali kouli a zkoušeli si ji dát nad a na a za a před hlavu atd. A pak ji hodili po té zimě ať už jde kam má. Zimo, zimo táhni pryč nebo na tě vezmu bič…….a co kdybychom udělali pořádný randál a tu zimu vyhnali na dobro. Všichni jsme si přinesli to, co dělá rambajs – pokličky z kuchyně, vařečky, vidličky dokonce i svítící meč. A přitom jsme zazpívali jaru. Vozilo se na jaře tralalalaláááá, slunce v zlatém kočáře….

Ve středu jsme si přečetli druhou část knížky Dobrodružství veverky Zrzečky. Byl to opet napínavý příběh, kdy zvířátka zjišťovala společnými silamy, proč stromu vadne listí. Dozvěděli jsme se mnoho o životě stromů i o životě a prospěšnosti různých zvířátek v lese. Všechno dobře dopadlo, protože pan Strakapoud příštel na to, že do stromu se pustly larvy tesaříka a na ty povolali nejvýkonnějšího lesniho doktora pana Strakapouda. Ten svým mohutným zobákem a dlouhatánským lepivým jazykem s háčky na konci všechny larvy ze stromu vydoloval a szrom tak byl zachráněn. A abychom si práci takového lesniho pana doktora vyzkoušeli, dnešní úkol zněl: Najděte mrtvý strom, zkuste z něj odloupnout kůru a podívat se, jaké hmyzáky nebo larvy najdete.

Ve čtvrtek jsme s předškoláky rozhýbali prstíky i papulky veselými obličeji na kameru. Procvičili jsme jména dnů v týdnu a jaký den byl včera, co je dnes a bude zítra. Zopakovali jsme, co že jsou to ty opaky a jaké známe. Navzájem jsme popisovali různá zvířata a hádali jsme jejich jména. Dnešní úkol zněl: Najděte venku nějaké nově postavené hnízdo a fotku pošlete do alba. Pak už byl čas akorát na „Stavím, stavím věž“ a pořádně halasné rozloučení, protože od pondělí už se uvidíme na živo ve školce. Jupiiiii????

V pátek jsme si dali zase jedno obrázkové čtení. Tedy daly – pátek jsme si totiž střihly jen s Fany. S jarně přeháňkovou tématikou, jsme četly a koukaly na to, kde se bere voda v kohoutku a bacha, taky, co se stane, když spláchneš… Bylo to poučné a zábavné. Přejeme vám poučně-zábavný víkend, milí přátelé!

pátek 09. duben

Pošesté na dálku(31.týden v Habroví)

Lesní MŠ Na dvorečku

Tak to by měl být konec odloučení. Předškoláci se brzy vrátí do školky. Zatím jsme si omladili šatnu a vylepšili venkovní sezení. Sklidili jsme Velikonoční cestu, to bylo vajec, mléka i jeleního masa!

Byla černá kočka, měla černá očka.

Čtyři bílé tlapky, a na tlapkách drá???.

Uviděla myšku, hop a myš je v ??????.