Řemeslný 24.týden ve Stodole
V pondělí jsme po Masopustu odstartovali povídání a seznamování se s různými řemesly a povoláními. Byla taková zima, že jsme se hned od rána uchýlili do jurty, kde se teplo rozhošťovalo pomalu, ale jistě. Sváča u kamen a pak kroužek ve kterém jsme si povídali o řemeslech, povoláních a většina dětí seznamovala kamarády s tím, jaké povolání dělají jeho rodiče. Vtipné bylo, že většina dětí říkalo …no mamka pere a nakupuje …..pak jsme si pantomimicky některá povolání předváděli. Zpívali jsme písničky a říkačky…pekař peče housky, šidlí šidlí švec zlámal kopytec, šel kominik šel nahoru, aby komín vymetal, já jsem muzikant a přicházím k vám z české země……. Pak vysvitlo sluníčko a my mu vyběhli vstříc……
V úterý jsme měli první rodičovskou návštěvu – Viggův táta- ŠVEC Martin nám přišel povídat o svém řemesle. Přišel v ševcovské zástěře s taškou plnou nářadí. Ošahali jsme si kladívko, šídlo, děrovačku, kopyto, kleště i prasečí štětinu s kterou se šije. Poté každý dostal pruh kůže a kladívkem si do něj udělal děrovačkou a kladívkem dírky a hned z toho byl náramek. Odpoledne si ho pak děti ještě pomalovaly. Pak jsme ještě vyběhli na bobovačku. Krásně svítilo slunce a nám bylo dobře. Nedaleko nás veliký jeřáb vykládal stěny na dům a seskládával je do sebe a tak jsme si to nenechali ujít a šli to obhlédnout. Byli tam řidič, dozorčí, stavby vedoucí, jeřábník…… parádní podívaná.
Ve středu nás na Dvorečku navštívil pes Popelka. Využili jsme posledního sněhu, vytáhli jsme boby, pejskovi dali postroj a vyrazili na louku. Posilnili jsme se sváčou a s Popelkou jsme běhali sem tam po louce a nechali jsme se od něho tahat po louce. Je to sice pes saňový, ale boby zvládal tak, jako by to byl pes bobový. Poté co jsme doprovodili předškoláky na předškolní hrátky s budoucí paní učitelkou první třídy Jednoho stromu – Míšou Mikulenkovou, šli jsme pejskovi připravit oběd a vyrazili na chvilku ještě před obědem na hřiště. Odpoledne jsme si poslechli praštěné pohádky z knížky „Koho sežere vlk?“ a zůstali jsme pěkně v teplíčku jurty s kostkama, fantastickýma příběhama a malým tkalcovským stavem.
Ve čtvrtek jsme si s krásným počasím naplánovali lesní výpravu. V kroužku proberem, kdo ve svém zaměstnání vyráží na výpravy, cestuje nebo putuje, a pak jsme vyrazili do lesa, velkou rychlostí, stejně jako rašící zelené lístečky, které se ještě v pondělí schovávaly pod sněhem v – 17. Odpolko jsme si zopákli naši oblíbenou hru na pekaře báječných štrůdlů. Celkem jsme si ji minulý týden užili a na ten štrůdl jsme fakt měli chuť…Překazila nám to elektřina, která vypla zrovna, když jsme si dvě precizní jablečné nohavice hodili na plech. Trochu jsme to kolektivně oplakali a těšíme se, že si ho dáme zítra, až nám ho naše skvělá a ochotná Ingrid upeče a přinese. Pozn. pro rodiče: Váleči těsta se zamilovali do podsypávací mouky a vzkazují svým rodičům, že jim můžou na sváču příště hodit jen pytlík polohrubé – prý si pochutnají…
V pátek jsme udělali společný „kruh“ s Habrováky. Zazpívali jsme si písničku o dvanácti měsících a oblíbenou hitovku o veverce. Pak už hurá batůžky na záda a bahnitými přískoky kvačíme k vodárně s krátkou zastávkou na sváču v Galerii. U vodárny trénujeme zatloukání hřebíků kladivy, práci s pilou a škrabkou. Po odpočívání si povídáme o tom, kdo byl dráteník. A protože nááádherně svítí sluníčko, tak si pak práci dráteníka zkoušíme při výrobě náramku z drátu a korálků u stolu venku a pochutnáváme si na štrůdlu, který jsme si včera moudře předchystali.
A vzešel! A už se po stole kupily kousky těsta, abych z nich za chvíli byly k pečení připravené krásné koláče s makovou, povidlovou, tvarohovou náplní, mandlička samozřejmě nemohla chybět. Každý si odpoledne odnesl ten svůj.. A opravdu ten svůj, popsaly jsme je na pečící papír!
