Lipový týden ve Stodole
V pondělí jsme se radostně sešli s předškoláky. Počasí nám náladu nijak nezkazilo. Úsměvy, smích, řádění, běhací hry na zahřátí, přání k narozeninám, zpívání, znovu vyhánění zimy a vítání jara. Domluvili jsme se na výpravě za žábami do koryta potoka. Sváča pod přístřeškem a hurááá po stopách žab… a prší prší jen se leje….žábu jsme nepotkali ani jednu, usoudili jsme, že je na ně přeci jen zima. Ale koryto potoka bylo pokryto zlatavým listím, připadali jsme si jako v pohádce. Odpoledne se k nám na čtení připojili holky Kotmelovic a my si udělali jedno velké společné lože a užívali si čtení opičky Žofky ředitelky ZOO. Potom už jsme jen řádili a užívali si být pospolu.
V úterý jsme celý den zůstali na Dvorečku. Bylo o moc hezčí počasí a my se hned po sváče pustili do práce. Kopali jsme díru pro naši Lípu. Někteří kopali a odpadli, někteří kopali a vydrželi, někteří stříhali zarostlé ostružiní, někteří ohnivci rozdělali oheň a pálili větve,další – přírodovědci zkoumali život pod kameny a kulatinami. Larvy chroustů a spoustu žížal jsme si řádně prohlédli.
Bylo dobře, po vší té práci oběd náramně chutnal. Po čtení jsme si střihli předškoláckou přípravu - rozcvičku mluvidel, logohru i trochu grafomotoriky jsme zvládli. Pak už čekalo pískoviště a rodiče.
Ve středu jsme vyrazili na pořádný výšlap. Svačinu jsme si dali u psích hrobů, pokochali se výhledem z Burešovky a pokračovali dál. Cestou nás upoutaly naučné cedule, a tak jsme si díky nim začali více všímat stromů kolem nás a snažili jsme se je rozeznávat podle kůry. Objevili jsme novou vyšlapanou cestičku lesem, která nás zavedla až k posedu, který se pod fantazií dětí proměnil na hrad. Někdo byl hradní, někdo zkoumal brouky a larvy, někdo zas stavil domečky. Tohle místo nás krásně vtáhlo až do oběda. Po obědě jsme chvilku ještě kutali jámu pro lípu.
Ve čtvrtek nás potkalo velké štěstí v podobě celodenního výletu spolu s Habrováky. Před slavnostním odchodem (přes králíky) jsme se samozřejmě trochu pověnovali výkopovým pracem a pokámošili se s habrovím v ranním kruhu. Na svačinu jsme dorazili k Obrázku, pak si vytvořili nové místečko (slovy Jonyho) „u barevného lesa“ (pomocí barevných kříd) a šťastně doputovali až ke studánkám. Tam nám zaplápolal obědový oheň. Stihli jsme stavbu muzea, mecho-domečků i pompézní pohřební průvod s pochodní pro nalezenou mrtvou sýkorku. Zapálili jsme jí kadidlo, popřáli lehkou zem, namalovali křížek a zatroubili k odpočinku. A po o už pak, bystře jako horské kozy, seběhli křivolakými stezičkami k vodárně a dolů na Dvorek, kde nás do pěti minut dostihli rodiče – uf, ani chvilka klidu na pískoviště…
Pátek byl ve znamení výsadby lípy. Celý týden jsme společnými silami připravovali jámu. Tu jsme si ráno pořádně užili. Skákání dovnitř a ven, přeskakování, trénování nečekaného pádu za chůze jak z nějaké grotesky a podobné legrácky. Vyběhli jsme si dát svačinu k bunkru nad Galeriií. Petr nám tam umotal z lan parádní prolézačku. Pro zahřátí jsme si zahráli spešl schovku zvanou Rákosníček. Před obědem jsme se ještě všichni chopili lopat, lopatek, rýčů a koleček všech velikostí a dovezli hromadu kompostu k jámě na vysazení lípy. Po mňamózním obědě a krátkém, zato intenzivním, odpočinku jsme se vrhli do sázení. Prozkoumali jsme u toho, jak funguje hydrogel..spešl vychytávka, kterou jsme přidali do hlíny k lípě. Nasaje do sebe spoustu vody. Jako když se namočí gumový medvídek. Ještě, že s námi byl Petr. Převézt lípu od auta k jámě potřebovalo pořádnou sílu. I zatlučení kotvících kůlů palicí při balancování na štaflích potřebovalo pořádné svaly. Díky Petře! Společně jsme házeli hlínu, sypali hydrogel, udupávali hlínu a lovili žížaly i larvy. Byla to pořádná práce a moc se nám povedla!