To je zlaté posvícení…
V pondělí jsme vyrazili do Musaionu na program Posvícení a dožínky. Muzeum bylo otevřeno jen kvůli nám, a děti si to náramně užily. Hned na začátek dostaly úkol najít kohouta… byl to úkol napínavý, ale nakonec se nám zadařilo. A potom, co jsme ho nalezli jsme se například dozvěděli, že kohout se ve vesnici obětoval v rámci posvícení, aby se vesnice očistila před zimou od všech hříchů. Kluky zaujala hlavně šavle, kterou se kohout stínal… Viděli jsme i krásné dožínkové slunce, a aby nám to nebylo líto, že si jej nemůže odnést, vyrobili jsme si závěrem alespoň dožínkový věnec.
K posvícení samozřejmě patří i dobroty, tak další dny jsme si pochutnávali. Zahráli jsme si pohádku o koblížkovi a koblížek i ochutnali, středa byla také sladká, pustili jsme se do pečení koláčů. A to pěkně od začátku. Společně jsme nakoupili a společně se pustili do výroby těsta. Odvažovali jsme mouku, hnětli těsto, vytvářeli koláčky, plnili je marmeládou, potírali vejcem a posypávali vlastnoručně vyrobenou drobenkou. Výsledkem byly 3 pekáče plné koláčků nejrůznějších velikostí. Nejhorší bylo čekat, až naše dobroty vychladnou, ale ta chvíle přišla, takže jsme s plnou pusou a stolem plným drobečků mohli prohlásit, že úsilí se vyplatilo. Zbylo i na ochutnávku domů. Mňam.
Co by to bylo za posvícení, kdybychom neochutnali nějaké to masíčko. Zatímco se vůně opékané jitrnice a jelita rozprostírala po vile, vyráběli jsme si jitrnice a jelita vlastní – sice papírové, ale tvarem a barvou ne nepodobné originálu. I špejle jsme správně umístili. Provedli jsme ochutnávku předlohy a během chvíle byly talíře prázdné. Naučili jsme se posvíceneckou píseň i básničku. A na závěr týdne jsme si jedno takové prase před porážkou vyrobili!
Celý týden jsme s dětmi hodně řešili vzájemné chování se k sobě, důslednost, dodržování pravidel, a výrazně trénovali trpělivost pedagogů
Koukněte na fotky: Posvícení a dožínky