Koumáci hledají, co nebývá vidět
Koumáci hledají, co nebývá vidět
Autor: Koumáci
V prosincovém bádání jsme spojili dva zdánlivě odlišné světy. Venku jsme hledali stopy živočichů, pozorovali zimní přírodu a zkoumali, komu patří otisky v blátě a kdo jen nenápadně prolétl kolem. V galerii Kunsthalle jsme pak objevovali úplně jiné stopy a to ty zvukové. Učili jsme se naslouchat elektřině, zkoumat, jak vzniká zvuk, a sami ho tvořit. Ať už venku mezi stromy, nebo uvnitř galerie, celý týden byl o tom, jak se zastavit, všimnout si souvislostí a odhalit to, co na první pohled nebývá slyšet ani vidět. Ve škole jsme pak počítali, řešili slovní úlohy, zdokonalovali své znalosti gramatiky českého jazyka a zdokonalovali i sílu, obratnost a rovnováhu vlastního těla v tělocvičně. I v angličtině jsme přeci jen trochu popojeli. Učili jsme se vyjádřit čas v celých hodinách (It's four o'clock, atd) a podívali jsme se na to, jak se řeknou anglicky jednotlivé předměty ve škole. Pak jsme se vánočně naladili, připomněli si slovíčka a podívali se na kousek vánoční pohádky. A mezi tím vším pilně cvičíme na naše adventní vystoupení, aby v pondělí v kostele zaznělo co nejkrásněji.