Koumáci v pražském planetáriu
Koumáci v pražském planetáriu
Autor: Koumáci
Kratší týden po státním svátku utekl jako voda, zvlášť když jsme jeden den strávili v pražském planetáriu. Místní lektor nám velmi srozumitelně představil hvězdnou oblohu, která nad našimi hlavami zářila jako za skutečné noci. Už umíme na obloze najít Velký vůz, neboli Velký hrnec či Velkou naběračku, jak by řekli Angličané, a od něj se po pomyslné ose dopočítat až k Polárce neboli Severce. Už víme, proč se tak jmenuje a proč ji vidíme vždy právě na severu. Následná projekce filmu Dobrodružství ve Sluneční soustavě byla dechberoucí. Chvílemi jsme měli pocit, že opravdu přistáváme na Marsu nebo prolétáme ledovou masou na Europě, měsíci Jupiteru, až k jejímu skrytému oceánu. Ve škole jsme se věnovali hlavně prezentacím přečtených knih. Prezentujeme pravidelně už od první třídy, takže nás neovládá nervozita, prezentace jsou zajímavé a umíme si navzájem formulovat smysluplná ocenění i doporučení. Naše čtenářské dovednosti se postupně zlepšují a náš čtenářský styl je stále vytříbenější. Angličtina se nesla v duchu procvičování čísel a konverzačních aktivit. Opakovali jsme, co všechno o sobě už zvládne každý říct, a formou hádanek jsme poznávali, jaký popis sedí na kterého Koumáka. Zahráli jsme si spoustu her venku, ale trochu jsme zapracovali i v lavicích u sešitů.