Puštíci napůl
Puštíci napůl
Puštíci
Tento týden jsme se ve škole potkávali jen ve velmi malém počtu. Polovina z nás vyrazila na lyžařský výcvik do Harrachova. Ani my jsme se ve škole nenudili. V pondělí jsme se pustili do olympijských sportů a nějaké nové i vymysleli. A co se nestalo v úterý? Přišel nám dopis ze Světlé, jehož součástí bylo pexeso s olympijskými sporty. Ještěže jsme byli připraveni a sporty měli v malíku. Dál jsme v průběhu týdne procvičovali a opakovali, co šlo.
Skupina Puštíků, která neodjela do hor a ve zdraví dorazila do školy, se alespoň na půl dne stala polárními badateli. Nejprve jsme se seznámili s přírodními podmínkami obou polárních oblastí a poté si zvolili, zda jít bádat na sever nebo na jih. Preference vyšly přesně na poloviny. Důvodem byla převážně fauna, která se v té které dané oblasti vyskytuje. Skupiny vydávající se směrem k Jižnímu i Severnímu pólu si sepsaly seznam potravin, nezbytných na dlouhou a náročnou cestu, a vyrazili jsme. Počasí bylo trochu drsné, ale nikoli extrémní a Puštíci byli dobře vybaveni. Po cestě se ukázalo, že stejně jako kdysi pro Roberta Scotta, ani pro nás nejsou poníci vhodným dopravním prostředkem, a proto jsme pokračovali dále jen se "spřežením psů husky". Lépe se vedlo výpravě, která nezapomněla do zásob přibalit pytle s "krmivem pro psy". Naštěstí všichni nalovili dostatek "ryb" v podobě anglických otázek a šťastně se vrátili do svých domovů. Užili jsme si dobrodružství, legraci, týmovou práci a zároveň i další kousek poznání.