Vydří Vánoce
Vydří Vánoce
Jenom pár věcí, které naším světem letí, přiměje dospělé zas vidět zrakem dětí.
Na chvíli vyhlédnout z té šedi každodenní, když prvně po podzimu dá se do sněžení.
Autor: Vydry
Noci jsou pořád delší, slunce je daleko, nebe je šedé a země černá. Když je tma nejčernější přicházejí Vánoce. Začínáme zapalovat svíčky, abychom se potěšili a nezapomněli, že zase bude světlo a teplo. Je kouzelný ten adventní čas.
Pečení perníčků, společné adventní zpívání, výprava do lesní školky, Betlém v přírodě, koledy, pospolitost, propojenost, štědrost, dobrůtky, kakao, vánoční čaj, čtení, poslouchání, povídání, hraní.
Vnitřní klid a slavnostní nálada jsou v nás. Přichází Vánoce!
Padá vločka, druhá, třetí. Stejné dvě bys ale marně hledal. Čtvrtá, pátá, šestá letí, podzim dávno vládu zimě předal.
Za chvilku už je jich tisíc, bílý závoj dají větvím stromů. V noci se v nich třpytí měsíc, peřinami přikryl střechy domů.