Děkujeme řekám, dešťům...
Děkujeme řekám, dešťům...
Autor: Lucie Hořejší
Voda nás provází i po celý druhý zářijový týden. Ve společném velkém ranním kruhu jako písnička, v potoce, ve kterém pozorujeme všechny možné formy života, ve vzduchu, když je cítit přicházející déšť, na obličejích, které dešti nastavujeme, v puse, kterou vodou chladíme, když je horko. Vodo, děkujeme!
Vydáváme se k oblíbenému kamennému domečku, kterému stavíme stěny, dveře, okna. Potoku čistíme koryto. Žáby a žabky radši pozorujeme, abychom je samým nadšením nezranili. Stroje stavějící hráz posloucháme a po sluchu poznáváme.
Vypravujeme se na tenisové kurty za hodinou plnou sportu a her. Martin s Vaškem nám ukazují, kolik zábavy se dá zažít na opičích drahách i s tenisovým míčkem nebo pytlíkem rýže a raketou. Cestou na Dvoreček pozorujeme racky i volavku.
Procvičujeme jazýčky i těla, stejně jako pravidla a rituály. Zpíváme si, kudy chodíme. A také na Sněžku se pomalu balíme. Co asi tak budou naši předškoláci potřebovat, když se vypraví na naši nejvyšší horu, na Královnu Krkonoš? Každý vezme něco, všechno se nám bude hodit. Jsme už hodně fajnový tým - všichni Stodoláčci dohromady.