LMŠ Na dvorečku
Léto v podzim přechází
Z léta se stal podzim. Ze sluníčka déšť. Habříky zežloutly a vyšlapáváme si mezi nimi cestičky v popadaném listí. Les voní jinak. Deštěm, mlhou, hlínou, podzimem. Ruce trochu křehnou. To všechno se stalo lusknutím prstu. Z neděle na pondělí. Poprvé jsme topili v kamnech a vařili si teplý čaj. Poprvé jsme otestovali, jak moc jsme voděodolní - dost! :-) Pole už jsou sklizená, jablíčka červenají, setřásáme oříšky, cestou do školky můžeme zahlédnou vlaštovky, které už se na drátech domlouvají o dalekém putování, které je čeká. Jsme všímaví ke změnám, které se kolem nás dějí.
Podzim koukl do dveří
Ruce mé a ruce tvé, každý máme ruce dvě. Jedna dává, druhá přijme, od srdce a s láskou.
Vítáme se ve školce
Ruce mé a ruce tvé, každý máme ruce dvě. Jedna dává, druhá přijme, od srdce a s láskou.
Čarokrajný les - příměstský tábor
Čarokrásný les nás přijal s otevřenou náručí. A my jako kamarádi lesa, zvířat, stromů a všech bytostí jsme tam byli jako doma.
Borůvky
Gyroskop je zařízení na udržování rovnováhy. Za chvíli skončí školkové radosti a povinnosti a před námi se rozprostře prázdno prázdnin. Bílá stránka, zasněžený kopec, klubíčko vlny, písmena a cokoli, co se z našeho přání mění v náš obrázek, stopu, svetr či slova.
Čas loučení
Nebudete tleskat ze zvyku, co jsme mohli jsme Vám předali. Kopřivu nosíte na triku, jste odolní, mráz Vás nespálí.
V hamace i lese
Kdo se bojí, může se bát v lese. Třeba, že to tady skončí, a kdo ví, co bude? Předškoláci nastoupí jinam, jinde, s jinými. Strach zahání píseň, kamarádi, rituály, průvodci, rodiče… a něco uvnitř, o co se můžeme opřít, když sova houká.
Ve Stodole dnem i nocí
Často používáme slovo "předposlední". Předposlední týden. Předposlední návštěva oblíbeného místa v lese. Předposlední celodenní výlet. Předposlední pondělí, předposlední úterý, předposlední středa, čtvrtek, pátek... Ještě že pak po posledním bude zase první, jinak bychom snad museli být smutní. Takhle je nálada spíše slavnostní, speciální, očekávání něčeho velkého, vyvrcholení roku, rituál předškoláků, chvění ve vzduchu, zvláštní energie v těle...
Dvorečková Cykloškolka
V pondělí časně ráno, v posledním květnovém týdnu, jsme s osmnácti dvorečkovými dětmi a jejich koly vyrazili za pohybem a dobrodružstvím na jih Čech.
Divadélko a jiná kultura
Je příjemné octnout se v hlavním městě, míjet křiklavé výlohy, pozdravit se s dvanácti apoštoly na náměstí, a po zlatém zakokrhání si povídat se skalními holuby.
Jaro v léto přechází
Dny jsou dlouhé předlouhé. Až do noci. Ráno často zíváme, sluníčko nás večer ne a ne pustit do postýlek. Podél lesních cest se červenají jahody. Podél polních cest se červenají vlčí máky. Blíží se slunovrat. Blíží se léto. Blíží se prázdniny.
Zpěváčci, ptáčci, Stodoláčci
Léto už se nedočkavě třese na svoji vládu. Láká nás sluníčkem, teplem, barvami polních květin, zralými borůvkami a jahodami. Pro zpestření přidává nádherná mračna, bouřky a duhy. Jak je bosé noze v rose? Blaze. Lehounce se nám vybíhá z jurty jen s jednou vrstvou oblečení. Nezapomenout kšiltovku... Skok tam, dup sem, hup ven. Užít si sebe navzájem do sytosti. Na konci roku je vždycky nálada trošinku jiná. Zvláštní. Speciální. Slavnostní. A už to začíná být cítit ve vzduchu. Nádech. Výdech.
Na kole i na Dvorečku
Částečně jsme odjeli do Pecáku na kola. Je to u Třeboně, mezi rybníky. Částečně jsme zůstali na Dvorečku. Je to příjemné, máme víc místa. Je to jiné, máme víc možností. Je to spojené, Habrováčci a Stodoláčci dohromady. Je to neobvyklé, kde budeme po obídku odpočívat? Pelíškem je nám stodolácká jurta, hřištěm je nám celý Dvoreček. Písničky v ranních kroužcích nám dohromady pěkně ladí, odemykání a zamykání lesa taktéž, říkačky před obědem máme tento týden dvojí. Skoro všichni předškoláci cykloškolkují, malíčci mají příležitost být najednou velcí. Tak trochu vyzkoušet, jaké to bude v září.
Tančíme a výletujeme
Týden se skládá z dnů, ty z hodin, a tak dále. Svět se skládá z milisvětů, mikrosvětů, nanosvětů, a tak podobně. Na ty mikrosvěty jsme se tento týden zaměřili, díky stejnojmennému tanečnímu projektu ve studiu Alta.
Máje
Jaro pomalu a zlehka přechází v léto. Bílá, červená, modrá, žlutá. Barvy léta podél cest. Dozrávají první jahody. Kukají kukačky. Bez BEZhlavě kvete. Právě jeho květy otvírají bránu léta, kterou pak zase uzavřou temně tmavé plody. Bosky našlapujeme do trávy opatrně, jetele jsou plné včel. Na Dvoreček se přicházejí poprvé podívat noví kamarádi, nová Semínka do naší dvorečkové zahrádky.
Lezu z bezu
Co v divadle, když zrovna nehrají? V holešovických Jatkách souhalí 7 a 8 je i bez show nač koukat. Posvačili jsme v obrovském baru v různobarevných klubovkách. Nakoukli do principálovy pracovny.
Před bezem klekni
Říká se: "Před heřmánkem smekni, před beze klekni." Je kouzelný. Listy, květy, plody. Proti rýmě, kašli, zánětu v těle. Čistí, pomáhá, voní, těší, léčí, chutná. Teď je jeho čas. Vyrážíme s košíčky na sběr, zkoumáme droboučké něžné kvítky, voníme k nim, neseme si je jako poklad. Nakládáme s citronem a vyrábíme sirup, abychom si měli na Dvorečku čím připít na zdraví.
H na kole
Co zbylo ze zimy? Jen popel v kamnech. Kaštany podruhé kvetou, rorýsi oznamují dvakrát denně svou pastvu. I kolo má dvě kola. Roztáčíme je v touze po dobrodružství, v naději na dosažení vzdálených cílů.
Májový čas
Je nám hezky pospolu. Májový čas. Čas květů, ohňů, deštíků. Příslib blížícího se léta, konců i nových začátků.
Karlův Týn
Kde jsou rorýsi? Vždyť už je teplo. Vedro dokonce. Otevřenými poli s golfovým výhledem profukují divoké poryvy větru, chladivé v ostrých paprscích jak na dovolené u moře.
Kolkolem
Blíží se cykloškolka! A tak vyrážíme s kolem kolem. Kolem Dvorečku, kolem řeky, kolem cukrárky. Hodně kol je kolem. Děti přišly do školky s kolem a ne s jedním kolem. Hodně cyklistů je kolkolem. Na hlavu helmu, jinak na kolo nesedej a choď radši jenom kolem. Překážková dráha s kolem - nikdo nejel u překážek kolem. Pecáku, těš se, až tam přijedeme s nejedním kolem!
Mrazivé slunce
Mrazivé ráno lemuje slunečný den. S ezo písní na rtech vzýváme živly. Na Den Země zem odstrojujeme od lidských šperků a ukládáme je do kontejnerů všech barev.
Duben - ještě tam budem
Kdyby se všechny rostliny o měsíc nepředběhly, tak by to zas tak nevadilo - že mrzne. To k dubnu patří. My to zvládneme hravě. Ale ony se předběhly a ty nejkřehčí ten mráz nevydržely. Zmrzly květy ovocných stromů, zmrzly úplně čerstvé lístky dubů. Ale lesní jahody a naše záhonkové ředkvičky vydržely. Příroda si to pohlídá. Je silná.
Knihovna
Jsme sami v lese, nemáme strach. Je nás hodně. Vítr ledově fouká. Jsme rádi spolu. Čekáme, co nás napadne.
V zdravém těle zdravý duch
Je frišno v lese, je frišno na louce, je frišno na Dvorečku. A to je dobře, léto má ještě čas. Jaro potřebuje frišno. A déšť. Aby ta zeleň, které je teď všude plno, vydržela. Jenom přízemní mrazíci, buďte prosím shovívaví k našim ředkvičkám, které právě vystrčily první lístky na záhonku. Šetřete je, nemají rukavice a čepice, jako my...
Pampesirup
Pereme se jako prádlo. Bezpečně, podle štítků, podle pravidel. Vijeme věnečky z pampelišek. Šlapeme vzhůru a daleko, až ke třem studánkám.
Pampevlci
Týden v poklidu. Les rozvinul zelené koberce, pozorujeme, jak se klubou nové listy z pupenů. Čteme si v Květolelu a Keřolelu. Barevné kvítí se nejmíň o měsích předbíhá. Léto, nespěchej tolik! Ráno to chce čepice, odpoledne chodíme bosí. Čas kraťasů a odřených kolínek. První letošní obídek venku a první letošní odpočívání v hamakách.
Kmen
Když leží kmen topolu na místě deset let, je to slušný výkon. Maskot Dvorečka nás opustil, nevadí. Spojili jsme síly a přikutáleli kmen nový. Je to chlapík, váží tunu a čtvrt.
Kus práce
Les propukl v zelenou. Pravidlo "na dohled" získává nový rozměr. Menší. Přes nově narozené lístky habrů, buků a bříz není vidět do dáli jako v zimě. Kvete třešeň. Máme se pod ní políbit už teď? Aby do května neodkvetla? Toť otázka... Jehňat už běhá po Dvorečku šťastná třináctka. Je tu milo.