LMŠ Na dvorečku
H na kole
Co zbylo ze zimy? Jen popel v kamnech. Kaštany podruhé kvetou, rorýsi oznamují dvakrát denně svou pastvu. I kolo má dvě kola. Roztáčíme je v touze po dobrodružství, v naději na dosažení vzdálených cílů.
Májový čas
Je nám hezky pospolu. Májový čas. Čas květů, ohňů, deštíků. Příslib blížícího se léta, konců i nových začátků.
Karlův Týn
Kde jsou rorýsi? Vždyť už je teplo. Vedro dokonce. Otevřenými poli s golfovým výhledem profukují divoké poryvy větru, chladivé v ostrých paprscích jak na dovolené u moře.
Kolkolem
Blíží se cykloškolka! A tak vyrážíme s kolem kolem. Kolem Dvorečku, kolem řeky, kolem cukrárky. Hodně kol je kolem. Děti přišly do školky s kolem a ne s jedním kolem. Hodně cyklistů je kolkolem. Na hlavu helmu, jinak na kolo nesedej a choď radši jenom kolem. Překážková dráha s kolem - nikdo nejel u překážek kolem. Pecáku, těš se, až tam přijedeme s nejedním kolem!
Mrazivé slunce
Mrazivé ráno lemuje slunečný den. S ezo písní na rtech vzýváme živly. Na Den Země zem odstrojujeme od lidských šperků a ukládáme je do kontejnerů všech barev.
Duben - ještě tam budem
Kdyby se všechny rostliny o měsíc nepředběhly, tak by to zas tak nevadilo - že mrzne. To k dubnu patří. My to zvládneme hravě. Ale ony se předběhly a ty nejkřehčí ten mráz nevydržely. Zmrzly květy ovocných stromů, zmrzly úplně čerstvé lístky dubů. Ale lesní jahody a naše záhonkové ředkvičky vydržely. Příroda si to pohlídá. Je silná.
Knihovna
Jsme sami v lese, nemáme strach. Je nás hodně. Vítr ledově fouká. Jsme rádi spolu. Čekáme, co nás napadne.
V zdravém těle zdravý duch
Je frišno v lese, je frišno na louce, je frišno na Dvorečku. A to je dobře, léto má ještě čas. Jaro potřebuje frišno. A déšť. Aby ta zeleň, které je teď všude plno, vydržela. Jenom přízemní mrazíci, buďte prosím shovívaví k našim ředkvičkám, které právě vystrčily první lístky na záhonku. Šetřete je, nemají rukavice a čepice, jako my...
Pampesirup
Pereme se jako prádlo. Bezpečně, podle štítků, podle pravidel. Vijeme věnečky z pampelišek. Šlapeme vzhůru a daleko, až ke třem studánkám.
Pampevlci
Týden v poklidu. Les rozvinul zelené koberce, pozorujeme, jak se klubou nové listy z pupenů. Čteme si v Květolelu a Keřolelu. Barevné kvítí se nejmíň o měsích předbíhá. Léto, nespěchej tolik! Ráno to chce čepice, odpoledne chodíme bosí. Čas kraťasů a odřených kolínek. První letošní obídek venku a první letošní odpočívání v hamakách.
Kmen
Když leží kmen topolu na místě deset let, je to slušný výkon. Maskot Dvorečka nás opustil, nevadí. Spojili jsme síly a přikutáleli kmen nový. Je to chlapík, váží tunu a čtvrt.
Kus práce
Les propukl v zelenou. Pravidlo "na dohled" získává nový rozměr. Menší. Přes nově narozené lístky habrů, buků a bříz není vidět do dáli jako v zimě. Kvete třešeň. Máme se pod ní políbit už teď? Aby do května neodkvetla? Toť otázka... Jehňat už běhá po Dvorečku šťastná třináctka. Je tu milo.
Velikvokvonoce
Velikvokvonoce, veliké noce, Velikonoce. Povídáme si o nich, čteme si v knížce od Terezy Říčanové. Barvíme vajíčka papírová, zdobíme vajíčka opravdová. Pleteme pomlázky z vrbového proutí. I píšťalička zapíská. Na zelený čtvrtek na oběd nedostaneme špenát, ale zachraňujeme to zelenými kopřivovými chipsy. Je třeba zasít hrách! Před námi čtyři volné dny. :-)
Pomlázky
Velikonoční usebrání vrcholí pohanským šmigrusem. Pomlázky jsme pletli z vrby, z osmi, z šesti, čtyř i tří proutků. Počasí zavládlo aprílové. Pekli jsme jidáše.
Vítáme jaro
Ze tmy vykukuje světlo života. Kužel svítilny šátrá po zdech, hledá teplo slunce. Rostlinky vylézají z hlíny. Ruce hledají kamarády. Skála sedí, ani se nehne.
Neseme Morenu
Vrby se nám zelenají. Špendlíky sněhově bíle kvetou a omamně voní. K zástupu jarních květin se přidávají ladoňky, orseje a plicníky. Kopřivy jsou tak akorát ke sběru. V lese možno potkat mravence a různý další drobný hmyz. Na Dvorečku možno slyšet tenké hlásky prvních letošních jehňat. Jaro zimu vyprovází.
LMŠ Lyžák
Černá hora 2024
LMŠ společně na Dvorečku
Slunce už hřeje. Země voní. Tráva se zelená. Vylézají mloci. Kvetou kytky i keře. Brzy budou na Dvorečku jehňata. Našlapujeme polehoučku. Jaro je ve vzduchu. Trochu jiný týden. Pospolitý. Habrovácko-stodolácký. Dohromadný. Na Dvorečku už sníh hledat marno, čas plyne v jarním rytmu.
Skleněné výlety
Cestujeme vlakem, autobusem, busem, vlakem, vlakem. Ale sstojí to za to. V Nenačovicích je milá sklárna, kde nám žhne pec do obličeje, vidíme, jak vzniká rybka závojnatka, jen promluvit.
Voláme jaro
Do společnosti talovínů a sněženek se přidávají fialky a ladoňky, přibývá barev, na hnědém podkladu krásně svítí do dálky, v lese je ještě nezastiňuje zelená, která na svoji chvíli teprve čeká. Vylézají čmeláci, jsou ztuhlí a nemotorní. Hlemýždi ještě odpočívají ve svých zavíčkovaných ulitách.
Mlhavo
Jaro vykukuje kopřivami, bršlicemi, krokusy a petrklíči, v lese už svítí jako modré majáčky jaterníky. Nespěchá ale, rána jsou zabalená do mlhy, chce to pořád rukavice a kulichy. A to je dobře. Je únor. Ještě má jaro chvilku chvilinku čas. Už ale pomalu sbíráme Moreně šnečí ulity na korále...
Řemesla a povolání
V tomto týdnu je nás málo. Asi prázdniny, asi rýmičky, asi hory... Ale i když je nás málo, stíháme hodně.
Párky, klobásky a jiní umělci
Je nám býti umělci. Nikoliv v hladovění. Jsme svědky konjunkce kýty s bůčkem. Potkávají se ve vlčkovi, promísí se v kutru a plnička je nažene do finální, kolagenové podoby.
Kvete láska
Kvetou sněženky. Kvetou talovíny. Kvetou krokusy. Kvetou sedmikrásky. Kvete láska. Ve vzduchu je cítit jaro, na keřích pučí první lístky, sluníčko nabírá na síle, poprvé po dlouhé době sundáváme čepice a rozepínáme bundy. Nádech. Výdech. Ještě nespěchejme.
Masopustní a jiná veselí
Talovíny a sněženky. Poslové jara. Vůně ve vzduchu. Ruměnice probrané ze zimního odpočinku. Sluneční paprsky. Předěl mezi zimním časem a časem probouzející se přírody - masopustní období.
Na Hromnice - o hodinu více
Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Na Nový rok - o slepičí krok. Na Hromnice - o hodinu více.
Sovy
Netopýři už dospávají svůj zimní sen v dutinách srbských štol. Za pomoci Ariadniny nitě bezpečně speleologicky zkoumáme útočiště létavců.
Obleva
Obleva. Pro někoho úleva, pro někoho trocha stesku po sněhu a zmrzlých kalužích.
Kloužeme se
Bubliny metanu se zastavují pod zamrzlou hladinou. Zakleté v ledu nemůžou ani tam ani zpátky. Naštěstí si to neuvědomují. Zato my si plně uvědomujeme krásu zastaveného času.
Na ledu
Minulý týden byl ledový. Mrzlo. Tento týden je na ledu. Namrzlo. Člověk by nevěřil, jak moc můžou klouzat lesní cesty, a že to klouže třeba i na štěrku. :-) My se klouzat umíme! A baví nás to.
Lednové království
Když mrzne, není bláto. S čím si hrát? S hlínou! Oživujeme šedou hmotu ptačí duší.
Ledovo
Den a led. Led a den. Leden. Je lednovo. Je ledovo.
Čtvrtý král
Co by to bylo za mušketýry, kdyby byli jen tři? Se třemi králi je to podobné. Legenda praví, že král Artaban šel touž cestou jako tři mudrci z Východu, ale asi že byl milosrdnější, zdržela ho pomoc bližním a potřebným.
My 3(cet) králové jdeme k Vám...
...štěstí, zdraví vinšujem Vám!
Klíčem je pohoda dětí a pohyb venku za každého počasí
Každé jaro je pro mnoho rodičů časem rozhodování, do jaké školky dají svého potomka. Ať vědomě či podvědomě cítí, že předškolní věk je pro dítě velmi důležité období. Jeden strom má dvě školky. Jejich společným rysem je respekt k dětem, hodně pohybu venku, individuální přístup, učení prožitkem. Učí děti spolupracovat, sdílet myšlenky, řešit problémy a podporovat se navzájem.
Vánoce přicházejí
Zima už byla. Krátké dny jsou lahodné, zejména úsvit a smrákání. Jsou si podobné, jen je třeba otočit hlavu. Ve vzduchu je cítit myrha a balšám, dráždí naše smysly.
Vánoční nastává čas
Na Dvorečku, v lese i na louce je poklidno. Ráno i večer růžová obloha. Příroda se zdobí jinak než sněhem. Ke konci týdne duje silný vítr a poletují kapky deště. Vnitřní klid a slavnostní nálada v nás zůstává. Přichází Vánoce!
Adventní slavnost
Vidím požehnané údolí. Lumírovec Julius Zeyer nás provází adventní slavností. Žasneme s ním nad krátkostí dní, rychlostí smrákání a tajemstvím noci, z jejíhož lůna vychází nové světlo.
Adventní čas
Noci jsou pořád delší, slunce je daleko, nebe je šedé a země černá a bílá. Když je tma nejčernější přicházejí Vánoce. Svítíme si světýlky a svíčkami, abychom se potěšili a nezapomněli, že zase bude světlo a teplo. Je kouzelný ten adventní čas.
Karlův zasněžený most
Vlaky jezdí, i když mrzne. Cestovatelské štěstí nám přeje. Ocitáme se pod sochou amerického prezidenta Wilsona, u jakého nádraží?
Mikuláš v závějích
Mikuláš v závějích, Dvoreček v závějích, Praha v závějích... Zima jak má být!
Museum, museum
Do výšky, za sněhem. Vločky se s námi potkávají na půl cesty. Mezi nebem a zemí. Hrajeme škatulata, začínáme naslouchat adventním písním.
Přijel k nám bílý kůň, zalehl nám celý Dvoreček
Sníh! Sníh! Bobujeme, lopatujeme, koulíme sněhokoule. Rychle, než roztaje. Sníh navozuje vánoční atmosféru. Zdobíme si Dvoreček chvojím z lesa. Pějeme adventní písně. Ladíme se. Vyrážíme za kulturou do Prahy do Národního muzea. Tolik věcí k vidění!
Už je frišno v lese
Mráz krouží kolem, ale auta ne a ne zamrznout. Měníme dress code. Proměňujeme se v cibule.
Podzim v zimu přechází
Podzim předává svou vládu zimě. Pomalu. Tiše. Přirozeně. My se ladíme.
Svatomartinský, svatomartinská, svatomartinské...
Kůň, plášť, sníh, rohlíčky, víno, husy, lucerničky, nálada, sounáležitost, písně... SVATOMARTINSKÁ SLAVNOST.
Na bílem koni
Tak jako je sníh plný vzduchu, což lze dokázat pokusem, je i ve vzduchu cítit sníh. Nebo nás šálí čich? Dá se spolehnout na tradiční moudrost, že Martin přijíždí na sněhobílém koni?
Martin jede na koni
Těšíme a chystáme se na slavnost sv. Martina. Putujeme lesem daleko a vysoko. Listí je benefitem podzimu, který vesele využíváme.
Dušičky
Ta vůně tlejícího listí, když hrabeme cestičky mezi habry! Dušičkový čas, vzpomínání na prababičky a pradědečky. Nebo na morčátka, králíčky, pejsky a kočičky.
Moje malé světýlko
Hromady listí, dušičková nálada. Povídáme si o životě i o smrti, o těle a o duši. Zpíváme v řevnickém kostele, kde to krásně zní. Zdobíme si Dvoreček, pomalinku se chystáme na Svatomartinskou slavnost. Zdalipak přijede na bílém koni?
Včelí medvídci
Počasí chce zapřít, že se brzy má objevit sv. Martin na bílém koni. Asi je brzy. Tlející listí nás upozorňuje na blížící se dušičky
Už šeří se a fouká
Podzim v plné kráse. Barvy, listy, pouštění draků, oříšky, šípky. Kultura. Divadlo v Berouně a knihovna v Letech. Je nám milo.
Moštování
Tak jako se barví listí na stromech, mění se i naše nálada. Ráno se musíme prodírat vlhkou mlhou ke kamarádům, dopoledne jsme vděční za každý slunečný paprsek, v poledne se ohříváme u kamen a odpočinutí máme zas vůli vzdorovat výkyvům teplot.
Stodolácké putování
Podzim je tu. Padá listí a všude je barevno. Ráno je opravdu zima. Obdivujeme první jinovatku. Vytahujeme rukavice. Svačíme u ohně. Moštujeme, sladká vůně jablek se line vzduchem. Putujeme, na oběd si opékáme buřtíky. To je to pravé dvorečkovské bytí. :-)
Želvy a dravci
Chtěli jsme předškolákům usnadnit jejich návrat ze Sněžky, a tak jsme všichni vyrazili na celodenní výlet k berounské kapličce. Od nádraží je to daleko a v poslední fázi i pěkný krpál.
Za šípkovým keřem
Podzim je k nám letos milostivý a štědrý. Využíváme jeho dary k tvorbě i ke zdraví. Týdnem nás provází barvy listí, šípky, radost z nové zásoby písku a přilétají k nám na Dvoreček dravci!
Vzdálený vrchol
Zahráli jsme si Král vysílá své vojsko a sami se vyslali pro jablíčko k drakovi. Řval jako tur.
Legenda Sv. Václav
V astronomickém podzimu je třeba se nejprve řádně zorientovat. Střelkou kompasu nám budiž odvaha, která nás vede do dalšího dne, ať se v něm má stát cokoli.
Václave! Michaeli! Podzime!
Tímto týdne nás provází světlo, odvaha, síla a rozum. Sv. Václav, patron České země: Sláva Ti sláva Ti, vévodo náš! Buď pozdraven ty, kdo v péči nás máš. Archanděl Michael: Slunce je štítem Michaela, temnotu přemáhá kopím světla.
Veveřáci se připravují na svoji vědeckou konferenci
Intenzivně pracujeme na vybraných prezentacích na naši Veveřáckou vědeckou konferenci. Jsme ponořeni do encyklopedií, vyhledáváme informace na internetu, píšeme, tiskneme obrázky, tvoříme...
sv. Václav
Některé věci se nesmí dělat, ale smí se provádět, stojí ve Švejkovi. Tak třeba my, v očekávání svatováclavského svátku, falšujeme peníze.
Sport, tvoření, kultura!
Seděly dvě veverky, na vysoké jedli, pořád něco chroupaly, pořád něco jedly. A když měly plná bříška, řekly si: "Už dost!" Houpaly se houpity, jen tak pro radost.
Šplh do nebe
Na lanové překážce si hrajeme na netopýry. Potom šplháme do nebe po modrém vlákně.
První doteky podzimu
Hříbku, hříbku, ukaž se mi, neschovávej se mi v zemi! Vystrč hlavu ze chvojí, správný hřib se nebojí!
Poprvé po prázdninách
Dvoreček se protáhl po prázdninách, zavzpomínal na vzruch příměstských táborů, umyl se, učesal a rozevřel svou náruč pro známé i nové, odvážné děti, kterým nestačí domácí kout a touží po kamarádech.
Ve Stodole zase spolu
Ententýky, hory doly, kamarádi ze Stodoly. Batůžky si vezmeme, hop a do lesa jdeme!
Střípky z příměstských táborů Jednoho stromu
Střípky z příměstských táborů Jednoho stromu.