Duben, ještě tam budem
Duben, ještě tam budem
Autor: Petra Němcová
Březen - za kamna vlezem. Duben - ještě tam budem.
Je frišno v lese, je frišno na louce, je frišno na Dvorečku. A to je dobře, léto má ještě čas. Jaro potřebuje frišno. A déšť. Aby ta zeleň, které začíná být všude plno, vydržela. Jenom přízemní mrazíci, buďte prosím shovívaví k novým rostlinkám, šetřete je, nemají rukavice a čepice, jako my...
Ranní zima a odpolední sluníčko - jaro, jak má být. Vrstvíme oblečení a odhazujeme dle potřeby. Užíváme si krásného jarního Dvorečku - jehňata bečí, stromy kvetou a voní, králíci rostou jako z vody, koně jsou jarně bujaří. Poznáváme i nová území, procházíme Fabiánovou stezkou - dopolední putování jarní přírodou - tu nasloucháme, tu přivoníme, tady balancujeme, tadyhle šplháme, tuhle prolézáme, tamhkle běháme i skáčeme.
Zažíváme koloběh života zblízka. Nalézáme mrtvou žlunu. Parádní hrobeček jí vystrojíme, zaskládáme kamením, připevníme kříž. Odpočívá v habrovém lesíku. I to je život. O žlunách toho hodně zjišťujeme v knihách, malujeme je do obrázků. Zajímaví zelení ptáci, obyvatelé lesa.
Hodně pracujeme rukama. Vytváříme jarní rámečky, kterými koukáme na svět, přidáváme k nim obrázky. Na poslední keramice dáváme průchod své fantazii a vznikají všelijaká zvířátka, strašidýlka, mističky, talířky... vše připravené na výpal v ohni. To bude věc! U nás ve školce ještě dokončíme veledílo vypálením v horkém popelu. Ruce nezahálí ani na Dvorečku, jarního úklidu je mu třeba. :-) A tady nám přišli na pomoc i maminky a tatínkové, babičky a tety a společnými silami se staly velikánské věci! Spousta dříví je pořezána, zahrádce se ulehčilo od plevele, nový záhon je nachystán, kompost přeházen, vrby mají sestřih "na krátko", sesbírány jsou hromady klacků a klacíků, dřevník u ohniště úhledně srovnán, kynutí hadi na ohni opečeni a snědeni... Úspěšná jarní brigáda za námi. Je to jiný čas, než na slavnosti - ale máme ho úplně stejně rádi. Vy, rodičové, jste tam ti hlavní a my jsme Vám za to moc vděční a klaníme se Vašemu nasazení a pomoci. Máme skvělou partu, máme úžasnou dvorečkovou rodinu. Děkujeme!
Konec týdne patří exkurzi u záchranářů, kteří nás nechají nakouknout úplně zblízka. Je to zajímavé, přátelské, poučné, odvážné. Je prima být v sanitce, když nás zrovna nic nebolí. A pak úplně nečekaně nakoukneme i do řevnické minizoo, ve které vládne trojice ochočených dikobrazů, jeseteři, krkavec a rysice Adina. Odcházíme se zážitky, s očima údivem dokořán a se zvířátky plyšovými, které jsme od řevnických záchranářu dostali. Děkujeme!
A copak už to ťuká na vrátka? Copak se to blíží? Veli-kvo-kvo-noce! Pomlázky už pleteme, věnečky vijeme, vajíčka zdobíme, osení sejeme...