Duben - ještě u kamen budem?

Lesní MŠ Na dvorečku

Duben - ještě u kamen budem?

Autor: Lucie Hořejší


Koncem minulého týdne jsme odhazovali jeden svršek za druhým. Smáli jsme se, že je škoda, že jsme nepřibalili do batůžků plavky... A týden nový? Dubnový! Zpátky do pletených čepic, sněhulek i vyteplených bund a kalhot - a kde jen jsme to nechali rukavice? Apríl, jak ma být!

Ve společných kroužcích jsme volali sluníčko, tančili mu a prosili, ať zas o trochu víc hřeje. Ruce mé i ruce tvé se opět navlékly do teplých rukavic a hlavy schovaly do čepic. A jak šel čas s celým týdnem, postupně se oteplovalo a nám to dělalo moc dobře. Letošní jaro je doopravdy jarní - všimli jste si? Zimní bundy nejde vyměnit hnedle za kraťasy - vítr studeně pofukuje, bojuje se sluníčkem o naše mikiny a čepice. Chvilku je třeba odložit můžeme (třeba když rozehrajeme fotbalový zápas století), ale za malý moment už je sbíráme z louky a choulíme se do jejich hřejivého tepla, když slunce zajde za mraky.

Připravovali jsme se na dvorečkové pracovní odpoledne. Sami jsme velký kus práce udělali - ohniště vyčistili a pro pečené hady připravili, louku uklidili, nářadí připravili. Ale abychom pro samou práci nezapomněli na zábavu, tak prstovou říkanku jsme se naučili, hromady roští prozkoumali, fotbalové zápasy sehráli, pampeliškovo-blátivo-písečné dobrůtky navařili, jarní kvítí pojmenovali a to jedlé ochutnali, jehňátka poňuchňali, louku i les pozdravili a hezky se měli.

No a na konci týdne? Výprava, kterou svět neviděl! Počítali jsme s tím, že si prohlédneme sanitky. To se stalo a bylo to skvělé - zajímavé, napínavé, nečekané, přátelské a odvážné. Ale potom? Víte, že v Řevnicích žije krkavec, který umí napodobit zvuk kulometu? Že se tam v zahradním výběhu prochází rysí slečna Adina? Že dikobrazové nestřílí své bodliny, ale když na vás chtějí zaútočit, tak do vás v plné (obrovské) rychlosti nacouvají? A že mají rádi neloupané buráky a umí dát své paničce pusinku? Tak to všechno my jsme zažili! A protože jsme dávali pozor a chovali se u zvířátek tiše jako myšky, tak jsme zvířátka pro radost od řevnických záchranářů dostali. Plyšová. To bylo radosti!

Děkujeme, že můžeme. Být v lese, být na louce, být ve městě. Každý den si užíváme, co to jde.


Chcete článek sdílet?