Hóří, hasiči
Hóří, hasiči
Autor: Petra Němcová
Pomalu pomalinku se rozednívá, světla je pocitově více, zima se krátí, země se probouzí. Zatím to na povrchu není moc vidět, ale tam pod hlínou už se něco děje. Kořínky ožívají, rostliny nabírají sílu, chystají se. Brzy, už brzy bude zeleno.
Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Na Nový rok - o slepičí krok. Na Hromnice - o hodinu více.
Hrom - přírodní úkaz spojený s mohutným světlem blesku, kterého se lidé často a právem obávali. Na ochranu před bouřkou si zapalovali svíčky hromničky. Světlo svíčky je naděje. Víra. Vítězství nad tmou a zlem.
Se světlem ohně my se na Dvorečku známe. Často si ohříváme zkřehlé ruce, nad plamínky opékáme dobroty, víme, která dřívka přikládat, protože dobře hoří a víme, která jenom čoudí, ale teplo nepřinesou. Teď v zimě zapalujeme společný oheň často už ráno, abychom mohli posvačit v teple a pospolu se Stodoláčky. Nejinak je tomu i v tomto mrazivém týdnu. Jsme si vědomi toho, že oheň je dobrý sluha, ale špatný pán. V půli týdne se důkladně věnujeme povolání, pro které je oheň alfou a omegou - navštívíme řevnické profesionální HASIČE! To je něco! Smíme prošmejdit obrovská hasičská auta, potěžkat si nůžky na plech, obhlédnout čluny, navléct hasičské kalhoty a nasadit helmy. Zacpáváme uši při spuštěné houkačce. Dech se až tají, do jakých výšek se hasiči dostanou na vysokozdvižném vozíku... A šatna hasičů? Ta je hooodně podobná té naší jurtičkové - i hasiči mají u věšáků značky - muchomůrka, auto, vrtulník nebo třeba Šmoula. To aby rychle a snadno našli svoje oblečení... mají totiž všichni stejné. Jen tedy pořádek mají v šatně o něco větší než my. :-) Za tak skvělý zážitek se jim odvděčíme vlastnoručně pečeným a obrázky zdobeným perníkem (ani trochu připáleným). Děkujeme!
Červená se line záře, oheň! Hřeje ruce, barví tváře.
Věnujeme se i dalším řemeslům - Šili ševci, šili boty... Co všechno takový švec ke své práci potřebuje? A kovář? Kovej, kovej kováříčku, okovej mi mou botičku... A stavař? Jeden opravdový, živý nás přijde navštívit a představit nám své povolání zblízka. Povídáme si, určujeme různé druhy stavebních materiálů, nahlížíme do projektové dokumentace, zkoušíme červenou stavařskou helmu, malujeme společně náš vysněný dům... Děkujeme, rodičové milí, že nám rozšiřujete obzory!
Únor se ve svém úvodu představil mrazivě a tak se všemožně držíme v teple a zahříváme. Běháme, šplháme, skáčeme, lozíme. Hrajeme hru "Na medvěda", zkoušíme štafety, zástupy, různé závody, hody šiškou... Kloužeme se po zamrzlých plochách a ploškách, tančíme na ledu. Užíváme si překrásných zamrzlých Tůní, posloucháme praskání a dunění ledu. Abychom prohřáli ručky, hrajeme divadlo s prstovými loutkami, v jurtičce tvoříme a vyrábíme, stříháme, lepíme, malujeme, plstíme masopustní koláčky.
A když tak v teple jurty odpočíváme po poslechu pohádky, zkoušíme si představit naše budoucí povolání... hm... že by třeba hasič/ka?