Jarní putování
Jarní putování
Autor: Petra Němcová
Jaro je ve vzduchu, jaro je v půdě, jaro je ve vodě. Jarní nálada je v nás. Lesu vládnou sasanky. Křehké bílé krásky. Žlutou svítí orseje. Křiklavě zeleně vyrašily šťavely - ty se dají, narozdíl od předchozích jmenovaných jedůvek, ochutnat. Hluchavky nachové a kopřivy dvoudomé. Jedny pálí. Které asi? Vítr postupně odnáší kvítky ze špendlíků, ale už se další chystají na trnkách. Letošní jehňata jsou již v plném počtu. Bečí. Nebrečí. Žáby stále migrují přes cesty, jezděme opatrně, ať nejsou placaté.
Užíváme si sluníčka a jarního počasí v lese i na louce. Pozorujeme strakapoudy, mravence, čmeláky i probuzené včely. Učíme se poznávat česnek podivný, pažitku už skoro vždycky poznáme od obyčejné trávy. Přecházíme na sběr dalších přírodních lahůdek - kopřivy, bršlice a česnáčku. Hrajeme si hodně na písku, vaříme v kuchyňce, bez rukavic to jde najednou úplně jinak od ruky.
Písně a hudba nás výrazně provází celým týdnem, hned v pondělí se naladíme s muzikoterapeutkou Štěpánkou Čížkovou. Zpíváme, rytmizujeme, hrajeme na tělo i na různé hudební nástroje, relaxujeme. V ranních kroužcích zkoušíme pracovat s dechem, procvičujeme obličejové svaly, zkoušíme různé logohrátky.
Jarní počasí - ani zima/ani vedro - je jak dělané k výletům a putování. A my výletujeme a putujeme. Daleko, vysoko, pěšky i autobusem. Vyrazíme nad Červenou rokli pohrát si na oblíbeném plácku, do řevnického parku chytat skuníčko na tváře. Vydali jsme se i na celodenní výlet do Černolic, kde jsme vystoupali i sestoupali 118 schodů (celkem tedy 236) na rozhlednu Korunka. Výhled do dáli. Nádech. Výdech. Cesta jarním lesem přes vyhlídku Hvíždinec zpět na Dvoreček. Ostřílení turisté, jsme na sebe pyšní!