Jaro z plných plic
Jaro z plných plic
Autor: Lucie Hořejší
Přišel duben. Ještě u kamen budem? Necháme se překvapit, jaké počasí si pro nás čtvrtý měsíc v roce připraví. Kamna zatím roztápíme každé ráno, i když po obědě už jurtu krásně vyhřívá sluníčko.
Hudba léčí. To se ví. V pondělí jsme si hudbu vyzkoušeli v různých podobách – divokými bubny, jemnými zvonečky i veselými rolničkami. Zpívali jsem o sluníčku, o žábách, o konících. Tančili jsme v kroužku a bedlivě naslouchali naší hudební průvodkyni Štěpánce, jak se který ten prazvláštní nástroj jmenuje. Příjemné to bylo.
I další dny nás jarní písničky provázely – v ranním kruhu, před odpočíváním nebo jen tak v lese. Na jaře je prostě do zpěvu celému našemu tělu, které každý den zkoumáme. Víme, jak fungují plíce, umíme si pořádně protáhnout ruce, aby nás pastelky poslouchaly. Víme už dokonce i to, že celé naše tělo drží kostra a kostlivců není třeba se bát.
Těla jsme si také protáhli při výstupu na Červenou rokli – jakkoli nesnadná byla cesta nahoru, dole jsme byli natošup. A víte, koho jsme na vrcholku rokle zachraňovali? Kladivouna! Uvařili jsme mu speciální lektvar na nemoc krve a hurá! Už je zas zdravý!
Oslavili jsme Mezinárodní den lesních školek, jehož tématem je letos – hádejte co? Klacek! :) A připojili jsme se také k akci „Ukliďme Lety“ – s pracovními rukavicemi a pytly jsme vyrazili do okolí školky, podél trati a podél řeky, abychom z přírody posbírali to, co tam nepatří. A že jsme toho našli..
Hezky jsme se měli. Užívali jsme si jaro z plných plic.