Krásy podzimu

Krásy podzimu
Autor: Petra Němcová
Padá listí, teplo se ztrácí, síla se vrací ke kořenům.
Když se teď rozhlédnete kolem, všechno začíná být natřené na žluto, červeno, oranžovo, zlato... Je to vzácný čas, kdy příroda zahraje všemi barvami, kdy nás obveseluje do zásoby, než se uloží k dlouhému zimnímu spánku. Sem tam už se přes den sešeří, sem tam nás zkropí podzimní déšť, velmi opatrně nás na klidový čas zimy připravuje a chystá. Přesto je pořád vlídná, ohřívá nás paprsky slunce, na cestu nám klade oříšky k rozlouskání, na stráních nabízí šípkovou úrodu, podél cest porozsvěcela červené majáky dřišťálů a brslenů. Vítr duje a listy tančí...
Žijeme okamžikem, rozhlížíme se kolem sebe, vnímáme podzim všemi smysly. Voníme si k jablíčkům, básníme si o nich, motáme je z bavlněných klubíček...
Jablíčko, loupej se mi! Jadýrka dáme zemi, stopku trávě, vůni větříčku, zubům slupku a zbytek jazýčku.
Letošní houbová úroda nelze přehlédnout. Opakujeme si dvorečková pravidla - sami houby nikdy netrháme, neničíme je. Pozornost jim ale věnujeme. Nakukujeme, jestli mají pod kloboukem lupínky nebo rourky. Mají tolik tvarů, velikostí a barev! Vyrábíme je na více způsobů - houby kartonové, houby malované, houby recyklovatelné. Hledáme je v atlasech. Učíme se znát jedlé i jedové.
Stojí stojí bedla, ráda by si sedla. Pletla, pletla, pletla... až jí z toho pletení, celá noha dřevění!
Cestou lesem nás zasypává padající listí. Navlékáme ho na nitky, vyrábíme z něj mávátka, skládáme lístečkové mandaly a obrázky. Obkresluje, frotážujeme, stříháme, dokreslujeme druhé půlky různých tvarů lístků.
Lístečku habrový, tvůj čas nastane ti. Vítr tě odnese, do nebe vynese, než tě pustí k zemi.
Zkoušíme "malovat" brčkem, dechem a tuší, když k tomu pak otiskneme ještě párkrát prstík namočený v červené barvě, máme šípkové keře jako vyšité. Z rozpůlených hrušek tiskáme ježky, dokreslujeme jim bodliny a čumáčky.
Děkujeme ti, štědrý podzime.