Led-en

Lesní MŠ Na dvorečku

Led-en

Autor: Lucie Hořejší


Bylo mrazivo a studeno. Zima zalézala do rukavic, za nákrčníky i pod čepice. Putovali jsme lesem a obhlíželi místa, která jsme nazdobili pro zvířátka - stihla už dobroty sníst? Také jsme stavěli domečky a lesní trůny. Když je dost práce, čas letí a o zimě ani nevíme.

Vypravili jsme se hned z kraje týdne do Černošic a tam si poprvé na žíněnkách v sokolovně vyzkoušeli, jaké je to kočkovat se bezpečně. Mohli jsme Martinovi skočit na záda i se ho snažit povalit. Komu se to povedlo? Koho to bavilo? A co dělají takové lívance na zemi? Řekli vám předškoláci? A pochlubili se malíčci, co všechno vyzkoušeli na zahradě lipenecké školky? Tam je nádherností, že ani na svačinu se nám nechtělo...

Blízko, blizoučko jsme se kamarádili s našimi ovečkami. Jestlipak se za pár týdnů budeme moci těšit na jejich jehňátka? Těšíme se moc!

Měli jsme také pejska v jurtě. Domčinu Tirunku. Svatou trpělivost měla s námi, velkými milovníky zvířat. A cestou na louku jsme viděli usazení mobilního domu na podvozek! I takové zážitky v lesní školce máme. Stejně nás ale víc baví lézt na stromy. Máme k tomu jeden velmi speciální, lezací mu říkáme. Zkoušíme, jak moc klouže jeho kůra. A jak moc drží jeho větve. Pro ty, kdo se odváží, je to trocha adrenalinu, pro ty, kteří nemají potřebu, je to bezpečný přístav. Náš lezací strom.

Zpíváme a básničky si povídáme. O přibývajícím světle, o novém roku, o ševci, o pekaři, o snížku, co padá na louky. Máme se hezky. Lednově. Ledově. Sněhově. I blátivě. Lesněškolkově.


Chcete článek sdílet?