Léto v podzim přechází
Léto v podzim přechází
Leze leze brouk, vítr na něj fouk!
Převalil ho na záda, brouk teď třepá nohama.
Autor: Petra Němcová
Z léta se stal podzim. Ze sluníčka déšť. Habříky zežloutly a vyšlapáváme si mezi nimi cestičky v popadaném listí. Les voní jinak. Deštěm, mlhou, hlínou, podzimem. Ruce trochu křehnou. To všechno se stalo lusknutím prstu. Z neděle na pondělí. Poprvé jsme topili v kamnech a vařili si teplý čaj. Poprvé jsme otestovali, jak moc jsme voděodolní - dost! :-) Pole už jsou sklizená, jablíčka červenají, setřásáme oříšky, cestou do školky můžeme zahlédnou vlaštovky, které už se na drátech domlouvají o dalekém putování, které je čeká. Jsme všímaví ke změnám, které se kolem nás dějí.
Zvykáme si na školkový rytmus. Máme rádi, když je každý den něco stejné, co nám dává jistotu a něco nové, co nás obohatí a poveselí. Ráno pouštíme maminky a tatínky s větší důvěrou, protože víme, že si pro nás zase odpoledne přijdou, jak slíbili. V lese se vydáváme dál a výš. Malujeme na kamínky, na klacíky, řežeme, škrabkujeme, vytváříme kouzelné hůlky i ozvučná dřívka. Hrajeme hry Na schovku a Čáp ztratil čepičku. Lano využíváme ke šplhání, přelezání, houpání i provazochodectví. Trénujeme sílu, rovnováhu, koordinaci. Na pískovišti vznikají hrady a tunely, v kuchyňce ty nejlepší koláče a palačinky.
Začátkem roku nás provázejí hmyzíci. Přiletěli k nám poštou, nazdobili jsme si jimi šatnový hmyzí domeček, jsou s námi v knížkách, obrázcích, písničkách, básničkách i lesních skládankách z barevných klacíků a přírodnin. Na jejich stavbičky se podíváme pěkně zblízka a to rovnou z pohledu architekta! Totiž architektky. Stodolové maminky Elen, která k nám zavítala se svým workshopem. Stavíme mravenčí cestičky i včelí plástve. Tolik inspirace máme my lidé z přírody! Děkujeme, přírodo! Děkujeme, Elen!
Před spaním si čteme o hovniválovi Hugovi, který chtěl mít pořád víc a více kuliček, až pro samou starost o ně zapomněl na to, co je vlastně na světě nejdůležitější. My na to nezapomínáme a koukáme kolem sebe s očima i srdcem dokořán. Z datlí a oříšků si uválíme vlastní sladké kuličky, procvičíme prstíky a ještě si zdravě pochutnáme.
Zkoušíme si představovat, jaké je to v tomto období asi na horách. Naše nejstarší totiž už brzy čeká první důležitý předškolácký rituál - Expedice Sněžka. A to je hora v Česku nejvyšší! Brzy začneme přemýšlet, co sbalit s sebou.
Posloucháme, jak déšť bubnuje do plachty jurty. Snad nám Dvoreček neodplave...