LMŠ Lyžák
LMŠ Lyžák
Autor: Lucie Hořejší
Vyrazili jsme společně za posledním sněhem, který na českých horách ještě je. Jánské Lázně nás v sobotu odpoledne přivítaly mlhou, ze které na nás vykulovaly kvetoucí kočičky a zlaté deště - zapochybovali jsme.. vždyť máme sbalené lyže, boby, běžky, kombinézy a sněhule! Lanovka nás pomalu vyvážela výš a výš a my jsme byli napnutí, protože přes mlhu nebylo vidět, co je pod námi. Ale když jsme vystoupili, oddychli jsme si - byl tam! Sníh! Nebyly ho sice nadýchané závěje, ale bylo ho dost na to, abychom na něm mohli zkusit sjezd, slalom, skoky, rychlostní bobování, každodenní koulovačky, fotbal s jednou lyží i projití/proběhnutí se kolem vrcholku Černé hory, která nás na celý týden přijala za své.
Mlhavo a tajemno nám vydrželo i celou neděli - hledali jsme se na sjezdovce v nových týmech, do kterých jsme se rozdělili, abychom spolu potrénovali - někteří úplné sjezdové začátky, jiní už více vybrousili techniku. Vždycky jsme se našli. Nikoho jsme neztratili. I přes mlhu jsme se měli.
Předpovědi byly všelijaké, ale Martin, náš černo-budský průvodce, nás ujistil, že pro Černou horu žádné předpovědi neplatí. A taky že neplatily! V pondělí dopoledne na nás poprvé vykouklo sluníčko, které se nám někdy více někdy méně ukazovalo potom už každý den až do konce našeho horského dobrodružství.
Bylo teplo, nosy ani ouška nám nemrzly, ale mokrý sníh kolikrát promáčel oteplováky, když jsme ještě po lyžařském tréninku sedli na boby nebo vzali lopaty a hůlky a budovali, kopali, šťouchali, sekali a hloubili. Sněhu jsme si užili!
Taky jsme vzali pár mám a tátů a předvedli jim, že se nezaleknem ani klouzavých běžek, které během pondělního a úterního odpoledne způsobily nejedno tygří rozplácnutí. Jsme děti z lesní školky - nevidíme překážky, vidíme výzvy. Ani na požádání fotografa neumíme udělat nešťastný výraz, když šlapeme s běžkama na ramenou do kopce, na kterém už roztál sníh. Cestou k raketě (rozuměj, vysílači) si umíme udělat piknik ze dvou podsedáků a jehličí. A umíme vylézt na stromy i v běžkařských střevíčkách (nebo dokonce i na lyžích:))
Udělali jsme si taky bobo-sáňko-boto-vycházku na Kolínskou boudu na pohár, kde jsme pozdravili exotické lamy i místní ovečky s malinkým kudrnatým miminkem - a vzpomněli si při tom na naše kamarády na Dvorečku - jestli pak hlídají naše ovečky a jejich netrpělivě očekávaná jehňátka?
No a velké čtvrteční finále? Po dopoledních závodnících, kteří kolem slalomových tyčí mohli být spatřeni jen jako barevné šmouhy, jak jim to do cíle svištělo, se na sjezdovce objevili piráti, muchomůrky, jednorožci, kočičky, král s princeznou, orel, ale taky Íáček, elfík, prostěradlo a odpadkový pytel :) karneval na lyžích jsme si užili náramně! No a večerní předávání diplomů a cen už bylo jen sladkou tečkou (to doslova) za celým úžasným týdnem.
Děkujeme Vám, naši milí rodiče, že s námi chcete jezdit na Černou horu. Děkujeme Vám, malí i větší Habříci a Stodoláčci, za to, jací jste šampioni. Jsme na Vás neskutečně hrdí!