Sklizňo-brigádo-veselení

Lesní MŠ Na dvorečku

Sklizňo-brigádo-veselení

Autor: Lucie Hořejší


Od prvního dne posledního říjnového se připravujeme na slavnost. Tereziánské babí léto pokračuje, podzim je k nám slunečně laskavý a my mu za to děkujeme.

Vyřezáváme dýně, obdivujeme, do jakých rozměrů mohou dorůst - na jedné z nich se můžeme i vozit! Ty menší potom zpracováváme, aby se z nich dala uvařit polévka. Kaštánků máme dost - jsou dovezené dokonce z Itálie! - a stavíme z nich další a další zvířátka a skřítky. A pro ně zas v lese domečky. Je to takový milý podzimní koloběh, který se nám neomrzí.

O lístečkách, které padají z různých stromů, už umíme zpívat, i kdyby nás vzbudili o půlnoci. U mrkví a petrželí se nám nohy občas ještě zapletou, ale o to větší zábava to je! :)

V polovině týdne přivítáme na Dvorečku spoustu maminek a tatínků a babiček a dědečků, kteří přišli ochutnat, jak skvělý jablečný mošt jsme dopoledne sami vyrobili (děkujeme Michale a Baru z Karlštejna!), jak chutná pravá podzimní dýňová polévka, jak zahřeje šípkový čaj, jak na jazyku jemně pálí lichořeřišnice a jakou práci dá veverkám louskat oříšky. A vedle toho nám všichni přišli pomoci s pracemi, na které sami nestačíme. Moc Vám za to děkujeme - děláte Dvoreček ještě krásnějším místem (svou prací i svou milou přítomností) a my si to toho nesmírně vážíme!

Když jsme úrodu řádně oslavili a přírodě za dary poděkovali, nahlédli jsme koncem týdne do světa světýlek, kterých při nadcházejících Dušičkách bude všude kolem nás spoustu. Kde v našem těle svítí takové světlýko? Čím mu můžeme pomoci, aby svítilo jasněji? A co naopak máme udělat se strachy, které ho dusí a nedovolují mu rozzářit se naplno?

Podzim se překlápí do své druhé, temnější poloviny. Unavená příroda kolem nás se pomalu začíná ukládat k dlouhému spánku, aby nabrala sílu a na jaře nás opět mohla obejmout v celé své síle a kráse. Utišme se a naslouchejme. Je krásná ta pozdně podzimní píseň..


Chcete článek sdílet?