Společný lyžák Dvorečků a Jednoho stromu
Společně na Černé boudě
Autor: Lucie Hořejší
Myšlenka propojit dvě školky na jednom lyžáku vznikla dávno předávno. A byla to myšlenka přímo skvělá - v uplynulém týdnu jsme se o tom přesvědčovali den co den.
V sobotu odpoledne nás Černá hora přivítala sluníčkem a teplíčkem. Vydrží to? ..ptali jsme se.. vydrželo to! Neděle nás ještě přesvědčila o tom, že jsme správně na lyžích. Sněžilo a sněžilo a zima se nám ukázala v celé své tiché kráse. A my jsme hned první lyžařský den vyrazili na velké vleky, hodný kus od chaty. Někteří se na lyže postavili poprvé - stateční kluci a odvážné holky! Jiní skočili do vázání a na svahu už vymýšleli, kde by si skočili a kde sjeli kus pozadu. Seznamovali jsme se navzájem, oťukávali sebe i terén. A už ten první den jsme věděli, že to bude skvělý týden!
V pondělí ráno nás z postelí tahalo jarní sluníčko, které už s námi zůstalo celý týden. A my jsme poprvé okoukli starý známý vlek u chaty. Motor sice běžel, kotvy visely, ale nástup k vleku i stopa pod lanem byla vyježděná spíš pro mamuty než pro školkáčky. Takže ještě jednou děkujeme ochotným tatínkům, kteří nám s lopatami pomohli terén upravit, aby ti nejmenší neletěli půlku cesty nahoru vzduchem. Věděli jsme, že máme boží rodiče. A od pondělí tuplem.
V úterý už jsme na vleku jezdili všichni. Někdo k dýni, někdo nahoru jako fík. A když instruktorské volné odpoledne děti komentují slovy "Cože? My nejdem na lyže?!" - co víc si můžeme přát?
Středa byla ve znamení tvrdého tréninku! Letadla, volanty, dupání, skákání, dřepování, první carvingové pokusy. Noooo, ale taky vláčky, podjíždění, koulovačky, slalom z nás, skokánek, jízdy "volnosti" :)
A čtvrtek? Ten den měl všechno! Dopoledne trochu stažený žaludek na startu slalomu, který měl ověřit naše lyžařské dovednosti. Nebyl postavený pro žádná párátka. A žádná párátka ho taky nejela. Jeden čas lepší než druhý, všechny skvělé a skoro úplně vyrovnané, spousta fanoušků na trati. A zlatý hřeb dopoledne zatloukli odvážní rodiče na běžkách, kteří se ledové sjezdovky nezalekli a do cíle dojeli i přes četné pády, naražená ramena / žebra / zadky, obtočení se kolem slalomových tyčí nebo takové pády, po nichž už bylo možné se závěrečnou bránou jen proplazit. Jste boží! A nezkazíte žádnou srandu! :)
Odpoledne potom bylo o dost uvolněnější - na sjezdovce se totiž neřadili nervózní závodníci, ale Harry Potterové, drak s ježkem, Červená karkulka, víly a jednorožci, beruška se pštrosem, rytíř, superman a batman, kamarádští vodníci, miloučký Íáček, ale i strašidelná bába z mokřin. Celý den potom korunovalo venkovní vyhlášení vítězů dopoledního slalomu (všichni zvítězili!) a fotka se Sněžkou v pozadí.
Boží to bylo. Dvě školky se staly jednou, vznikla nová přátelství, obejevili se noví lyžaři. Smekáme před každým z těch třiceti kluků a holek, kteří den co den obouvali těžké lyžáky a vypravovali se dolů z kopce. Jsme na vás tak moc pyšní! Díky, že vás máme.