Svatomartinský, svatomartinská, svatomartinské...
Svatomartinský, svatomartinská, svatomartinské...
Martin, svatý Martin, jeho kůň ho nese směle vdál, jen sníh a vítr jej provází.
Svatý Martin jel, v srdci radost měl, jeho tělo jen plášť měkce hřál.
Autor: Petra Němcová
Svatomartinský průvod, čas, plášť, kůň...
Svatomartinská slavnost, píseň, nálada, podkova...
Svatomatinské rohlíčky, husy, lucerničky, období, počasí, víno...
Celý tento o den kratší týden se nesl v duchu svatého Martina. Oficiálně přijel na bílém koni už v sobotu, ale první dvě letošní sněhové vločky spadly na zem stylově až v předvečer slavnosti u nás na Dvorečku. Ladili jsme se poctivě. Po ránu bylo slyšet svatomartinské písničky doprovázené hudebními nástroji - drhly - vlastní výroby, broukali jsme si je cestou do lesa i v jurtičce před spaním. Dvoreček jsme si vysmýčili a načančali, shrabali spoustu listí, zavěsili lucerničky, vydlabali dýně, vytáhli bílé ubrusy, provoněli jurtu napečenými svatomartinskými rohlíčky.
Slavnost je pro nás pomyslným předělem mezi podzimem a začátkem zimy. Stromy už shodily skoro všechno listí, les pomalu upadá do zimního ticha, rána jsou tmavší a odpoledne kratší. Je posilující sejít se v sounáležitém kruhu dvorečkových dětí a rodičů. Společně jsme si připomněli slovem i písní život a skutky svatého Martina, podělili se o rohlíčky, prohodili pár milých slov nad společným stolem a teplým nápojem, vytvořili lucerničky a v tichosti, tentokrát už jen v kruhu těch nejbližších, vstoupili do temného lesa vedeni jen světly svíček. Ztišení. Lehké napětí. Očekávání. Odvaha. Rodinná blízkost. Odměna. Poklad. Světlo ve tmě. Bílý kůň. Zlatá podkova. Děkujeme, že jste byli všichni s námi.
Ač jsme v týdnu očekávali hodně deště, počasí k nám nakonec bylo vlídné a stihli jsme prochodit kopce i les, pohrát si na místě s krásným výhledem, posvačit v lesní galerii, tvořit s rydly, dlátky i nebozízky, hrát si "na Mrazíka", poměřovat váhy na houpačce, skládat obrázky, trénovat předškolácké prstíky při malování v mouce i vytrhávání a lepení papíru.
Ať nám vzájemná vlídnost prosvětluje nastávající ještě chvilku podzimní dny.
Martin, svatý Martin, tiše odevzdá svůj teplý plášť, tu žebrák s díky klobouk sňal.
Svatý Martin však spěchá cestou dál, v ruce drží svého pláště cár.