Svatý Martin
Svatý Martin
Autor: Petra Němcová
Martin, svatý Martin, jeho kůň ho nese směle vdál, jen sníh a vítr jej provází.
Svatý Martin jel, v srdci radost měl, jeho tělo jen plášť měkce hřál.
Svatomartinský průvod, čas, plášť, kůň...
Svatomartinská slavnost, píseň, nálada, podkova...
Svatomatinské rohlíčky, husy, lucerničky, období, počasí, víno...
Celý tento týden se nesl v duchu svatého Martina. Oficiálně přijel na bílém koni v pondělí, ale první dvě letošní sněhové vločky spadly na zem až v polovině týdne. Ladili jsme se poctivě. Po ránu bylo slyšet svatomartinské písničky doprovázené hudebními nástroji - drhly - vlastní výroby, broukali jsme si je cestou do lesa i v jurtičce před spaním. Dvoreček jsme si vysmýčili a načančali, shrabali spoustu listí, zavěsili lucerničky, vytáhli bílé ubrusy, provoněli jurtu napečenými svatomartinskými rohlíčky.
Slavnost je pro nás pomyslným předělem mezi podzimem a začátkem zimy. Stromy už shodily skoro všechno listí, les pomalu upadá do zimního ticha, rána jsou tmavší a odpoledne kratší. Je posilující sejít se v sounáležitém kruhu dvorečkových dětí a rodičů. Společně jsme si připomněli slovem i písní život a skutky svatého Martina, prohodili pár milých slov nad společným stolem a teplým nápojem, vytvořili lucerničky a v tichosti vstoupili do temného lesa vedeni jen světly svíček. Ztišení. Lehké napětí. Očekávání. Odvaha. Rodinná blízkost. Odměna. Kouzlo. Světlo ve tmě. Bílý kůň. Dělení se o rohlíčky. Děkujeme, že jste byli všichni s námi.
V úterý jsme si, plni dojmů ze slavnosti, drželi martinskou náladu a zahráli kamarádům ze Stodoly divadelní kus - Skutky a život sv. Martina. Divadlo to bylo stínové, kouzelné, básní a písní plné. Měli jsme uvaděčku, šatnáře, vstupenkou k nám byl habrový lístek nebo kamínek. Krásný společný čas.
Ač jsme v týdnu očekávali hodně deště, počasí k nám nakonec bylo vlídné a stihli jsme prochodit kopce i les, pohrát si na místě s krásným výhledem, posvačit v lesní galerii, zdolat těžký terén, sklouznout se listím i proběhnout kalužemi. Protože svatý Martin u nás zatím sněhem šetří, trochu jsme mu vypomohli a cestu na Červenou rokli jsme vyzdobili vločkami - papírová šablonka, sítko, hladká mouka - sníh co jen tak neroztaje. Cestou zpátky jsme šli "po vločkách". Pod rukama nám vznikaly velké věci - kaštanové mýdlo - hooodně trpělivosti chtělo vyloupat kaštany z jejich hnědých slupek a čekat, až se ve vodě dostatečně vylouhují. Mýdlo bylo jiné, než jsme zvyklí, ale mýdlovalo! Mnoho kaštánků jsme odnesli do lesa zvířátkům, vyskládali jsme jim je do různorodých obrazců. V teple jurty zkoušíme plstění mokrou technikou. Bude z toho velké společné dílo, které nám bude připomínat, že jsme všichni jedna habrovácká parta. :-)
Ať nám vzájemná vlídnost prosvětluje nastávající ještě chvilku podzimní dny.
Martin, svatý Martin, tiše odevzdá svůj teplý plášť, tu žebrák s díky klobouk sňal.
Svatý Martin však spěchá cestou dál, v ruce drží svého pláště cár.