Už se zase těšíme na Ježíška
Už se zase těšíme na Ježíška
Autor: Lucie Hořejší
Padla rosa studená, Kriste Nebeský, po ní kráčí Maria, aleluja, zdrávas Maria!
Přichází poslední dva týdny v roce. Jeden z nich - ten dvorečkový - je dokonce úplně poslední. Všude je cítit slavnostní nálada, odpočítáváme dny, čteme si poslední adventní hádanky, dělíme se o dobrůtky s lesními zvířátky a těšíme se. Dvorečkové těšení je tajemné - vlastně si nejsme jistí, co nás při blížící se Adventní slavnosti čeká. Víme, že budeme zpívat ve společném kruhu, že se na stole uprostřed Dvorečku objeví dobroty a pochoutky od rodičů, že na ohni se bude ohřívat sladký ovocný punč. A taky víme, že cestou po svíčkách dojdeme k překrásnému betlému, který docela blízko našeho Dvorečku postavili kamarádi z Habroví. Ale odkud půjdeme? A kam? A koho na té cestě potkáme? A budeme ji moci jít s rodiči? Celou?
Ta cesta nakonec byla nádherná. Provedl nás Anděl, který nás obdaroval světlem. Takovým, kterému nevadí, když svíčka zhasne. Světlem, které nás bude provázet ještě celou dlouhou zimu až do jara. Světlem, které tolik potřebujeme v tmavých studených měsících. Světlem, které máme v srdcích.
Kampak kráčíš Maria, Kriste Nebeský, do Betléma Judova, aleluja, zdrávas Maria!
Celá Adventní slavnost byla kouzelná. Plná světýlek, milých objetí, očekávání, koled s kytarou i harmonikou, světla a tepla z ohně, světla a tepla v nás. Bylo nám na Dvorečku hezky pospolu. Naposledy v letošním roce. Děkujeme vám za to, naši milí rodiče. Děkujeme, že náš Dvoreček děláte tak milým místem - je to pro nás moc důležité.
Do Betléma vkročila, Kriste Nebeský, synáčka porodila, aleluja, zdrávas Maria!
Den po slavnosti už jsme náš Dvoreček uložili ke spánku. Probudíme ho až v novém roce. Povídali jsme si o Slunovratu, nejdelší noci a nejkratším dni. Povídali jsme si o plánech a představách, o přáních a snech. Přejeme vám, naši milí rodiče, ať i vy máte plány a sny a ať se vám daří si je plnit. Nám se to v lesní školce daří i díky vám.