Už šeří se a fouká
Už šeří se a fouká
Autor: Petra Němcová
Listí začíná být v lese více na zemi než na stromech. Když procházíme po cestičkách, musíme se místy brodit. Ráno si na chvíli natahujeme rukavice, ale že by "Přijel bílý kůň a zalehl nám celý dvůr/Dvoreček" to zatím nevypadá. To spíš příští týden trochu zmokneme. Uvidíme. Přesto ale svatomatinská nálada už u nás vládne.
Martin jede na koni, podkůvkama zazvoní.
Hop! Hej! Na koni, podkůvkama zazvoní...
Hodně si o sv.Martinovi povídáme a čteme. O jeho životě a skutcích, legendy, pranostiky. V raních kroužcích si zpíváme svatomartinské písně. Z ohrady nás každé ráno zdraví bílý kůň, a i když se nejmenuje Svatomartinský, ale Larry, atmosféru to má. Loupeme oříšky, pečeme rohlíčky, sbíráme proutky na lucerničky, dlabeme dýně na slavnostní osvětlení Dvorečku, hrajeme si divadlo, zvoníme si do rytmu hudebními nástroji drhly. Zatloukáme podkovičky svatomartinskému koni a i pořádnou sněžnou koulovačku zvládneme - jak to? Zeptejte se dětí, jak to bylo tento týden na Dvorečku se sněhem. :-)
Martin dobré srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.
Hop! Hej! Srdce má, žebrákovi svůj plášť dá.
A tak jako se sv. Martin podělil s žebrákem o svůj plášť, učíme se i my dělit se a zvědomovat si, co je to dobro, které můžeme předat dál. Cítíme, že jsme si pak všichni mnohem blíž a je nám milo. Těšíme se na Svatomartinskou slavnost. Přijďte, budeme si blíž.
Na Dvorečku nám radost dělá listí - skáčeme do něj, na konci skluzavky je z něj měkká peřina, hrabeme ho, vaří se z něj v kuchyňce. Předškoláci se věnují vizuomotorice (i tady skvěle poslouží listy), grafomotorice, osvojují si správný úchop tužky, uvolňují a chystají ruku k psaní.
Stávají se z nás cestovatelští mazáci. Ve čtvrtek vyrazíme na výlet za kamarády školkáčky Jednostromáčky do Lipenců, podívat se na dravce. Poštolka, káně, jestřáb, orel, sup. Od nejmenšího po největšího. Neslyšně nám létají těsně nad hlavami, odvážlivcům přistávají na ruku. Blízkost divoké přírody. Zážitek.