Ve Stodole dnem i nocí
Ve Stodole dnem i nocí
Smí přenést dávná přání, čas příběhů a zdání.
Mráz - co kopřivu vzbudí, šíp - co už se s námi nudí.
Stín - který v létě chladí, žár - který můrám vadí.
Luk - který nevykvete, krev - která v žilách tepe dál.
Autor: Petra Němcová
Často používáme slovo "předposlední". Předposlední týden. Předposlední návštěva oblíbeného místa v lese. Předposlední celodenní výlet. Předposlední pondělí, předposlední úterý, předposlední středa, čtvrtek, pátek... Ještě že pak po posledním bude zase první, jinak bychom snad museli být smutní. Takhle je nálada spíše slavnostní, speciální, očekávání něčeho velkého, vyvrcholení roku, rituál předškoláků, chvění ve vzduchu, zvláštní energie v těle...
Všechno už je tolik známé a jisté, a přeci je každý den co nového objevovat. Chlupatá housenka stočená na listu. Larvy chrostíků ve vodě. Žáby různě velké a různě malé. Lichořeřišnice ostré barvy i chuti. Hadovka smrdutá. Páni roháči a paní roháčové. Uzoučké cesty lesem, které zahýbají za roh. Koník Ferda se svým nákladem. Obídek ve stínu lesa. Uááá a co teprve večer a v noci, to je Dvoreček plný nových vjemů a zvuků. Událost, která se koná jednou do roka - přespávačka v jurtičce! Velká věc. Sebrat odvahu, oblíbeného plyšáka, opéct buřtík na ohni k večeři, vyčistit zoubky, ukolébavka na dobrou noc, pelíšek vedle kamarádů, spacák až po bradu, soví zahoukání, světla světlušek, víčka se klíží... a ráno se probouzí Stodoláčci do nového dne bohatší o další veliký zážitek! Borci jsou to!
Hrajeme si do zásoby, než se kamarádi rozutečou na prázdniny. Stavíme bunkry a domečky, malujeme do hlíny, házíme a chytáme, běháme a skáčeme. Stavby z písku neomrzí. Voda v potůčku nás příjemně chladí a skrývá mnoho pokladů živých i neživých. Na zahrádce je potřeba plít a zalévat. A hledat hrášky! A vonět si k levanduli, už je její čas. Les je sytě zelený, tráva na louce vysoká, až nás skoro vidět není. Písničky na slavnost už máme pod kůží, program je jasný, cestička na místo předškoláků prošlapána. A to místo... To místo je tak překrásné, a už brzy nebude tajné, už brzy se na něm sejdou desítky očí a uší a srdcí, které budou svědky velkého rituálu loučení. Předškoláci, mazáci, kterým patří svět. Malíčci, kteří už se chystají nebýt malíčky. Parta, která dozná změn. Svět se točí.