Jeden Strom LMŠ Na dvorečku Jeden Strom

Májový čas

Je nám hezky pospolu. Májový čas. Čas květů, ohňů, deštíků. Příslib blížícího se léta, konců i nových začátků.

Karlův Týn

Kde jsou rorýsi? Vždyť už je teplo. Vedro dokonce. Otevřenými poli s golfovým výhledem profukují divoké poryvy větru, chladivé v ostrých paprscích jak na dovolené u moře.

Blíží se cykloškolka! A tak vyrážíme s kolem kolem. Kolem Dvorečku, kolem řeky, kolem cukrárky. Hodně kol je kolem. Děti přišly do školky s kolem a ne s jedním kolem. Hodně cyklistů je kolkolem. Na hlavu helmu, jinak na kolo nesedej a choď radši jenom kolem. Překážková dráha s kolem - nikdo nejel u překážek kolem. Pecáku, těš se, až tam přijedeme s nejedním kolem!

Mrazivé slunce

Mrazivé ráno lemuje slunečný den. S ezo písní na rtech vzýváme živly. Na Den Země zem odstrojujeme od lidských šperků a ukládáme je do kontejnerů všech barev.

Duben - ještě tam budem

Kdyby se všechny rostliny o měsíc nepředběhly, tak by to zas tak nevadilo - že mrzne. To k dubnu patří. My to zvládneme hravě. Ale ony se předběhly a ty nejkřehčí ten mráz nevydržely. Zmrzly květy ovocných stromů, zmrzly úplně čerstvé lístky dubů. Ale lesní jahody a naše záhonkové ředkvičky vydržely. Příroda si to pohlídá. Je silná.

Knihovna

Jsme sami v lese, nemáme strach. Je nás hodně. Vítr ledově fouká. Jsme rádi spolu. Čekáme, co nás napadne.

V zdravém těle zdravý duch

Je frišno v lese, je frišno na louce, je frišno na Dvorečku. A to je dobře, léto má ještě čas. Jaro potřebuje frišno. A déšť. Aby ta zeleň, které je teď všude plno, vydržela. Jenom přízemní mrazíci, buďte prosím shovívaví k našim ředkvičkám, které právě vystrčily první lístky na záhonku. Šetřete je, nemají rukavice a čepice, jako my...

Pampesirup

Pereme se jako prádlo. Bezpečně, podle štítků, podle pravidel. Vijeme věnečky z pampelišek. Šlapeme vzhůru a daleko, až ke třem studánkám.

Pampevlci

Týden v poklidu. Les rozvinul zelené koberce, pozorujeme, jak se klubou nové listy z pupenů. Čteme si v Květolelu a Keřolelu. Barevné kvítí se nejmíň o měsích předbíhá. Léto, nespěchej tolik! Ráno to chce čepice, odpoledne chodíme bosí. Čas kraťasů a odřených kolínek. První letošní obídek venku a první letošní odpočívání v hamakách.

Kmen

Když leží kmen topolu na místě deset let, je to slušný výkon. Maskot Dvorečka nás opustil, nevadí. Spojili jsme síly a přikutáleli kmen nový. Je to chlapík, váží tunu a čtvrt.

Kus práce

Les propukl v zelenou. Pravidlo "na dohled" získává nový rozměr. Menší. Přes nově narozené lístky habrů, buků a bříz není vidět do dáli jako v zimě. Kvete třešeň. Máme se pod ní políbit už teď? Aby do května neodkvetla? Toť otázka... Jehňat už běhá po Dvorečku šťastná třináctka. Je tu milo.

Velikvokvonoce

Velikvokvonoce, veliké noce, Velikonoce. Povídáme si o nich, čteme si v knížce od Terezy Říčanové. Barvíme vajíčka papírová, zdobíme vajíčka opravdová. Pleteme pomlázky z vrbového proutí. I píšťalička zapíská. Na zelený čtvrtek na oběd nedostaneme špenát, ale zachraňujeme to zelenými kopřivovými chipsy. Je třeba zasít hrách! Před námi čtyři volné dny. :-)

Pomlázky

Velikonoční usebrání vrcholí pohanským šmigrusem. Pomlázky jsme pletli z vrby, z osmi, z šesti, čtyř i tří proutků. Počasí zavládlo aprílové. Pekli jsme jidáše.

Vítáme jaro

Ze tmy vykukuje světlo života. Kužel svítilny šátrá po zdech, hledá teplo slunce. Rostlinky vylézají z hlíny. Ruce hledají kamarády. Skála sedí, ani se nehne.

Neseme Morenu

Vrby se nám zelenají. Špendlíky sněhově bíle kvetou a omamně voní. K zástupu jarních květin se přidávají ladoňky, orseje a plicníky. Kopřivy jsou tak akorát ke sběru. V lese možno potkat mravence a různý další drobný hmyz. Na Dvorečku možno slyšet tenké hlásky prvních letošních jehňat. Jaro zimu vyprovází.

LMŠ Lyžák

Černá hora 2024

LMŠ společně na Dvorečku

Slunce už hřeje. Země voní. Tráva se zelená. Vylézají mloci. Kvetou kytky i keře. Brzy budou na Dvorečku jehňata. Našlapujeme polehoučku. Jaro je ve vzduchu. Trochu jiný týden. Pospolitý. Habrovácko-stodolácký. Dohromadný. Na Dvorečku už sníh hledat marno, čas plyne v jarním rytmu.

Skleněné výlety

Cestujeme vlakem, autobusem, busem, vlakem, vlakem. Ale sstojí to za to. V Nenačovicích je milá sklárna, kde nám žhne pec do obličeje, vidíme, jak vzniká rybka závojnatka, jen promluvit.

Voláme jaro

Do společnosti talovínů a sněženek se přidávají fialky a ladoňky, přibývá barev, na hnědém podkladu krásně svítí do dálky, v lese je ještě nezastiňuje zelená, která na svoji chvíli teprve čeká. Vylézají čmeláci, jsou ztuhlí a nemotorní. Hlemýždi ještě odpočívají ve svých zavíčkovaných ulitách.

Mlhavo

Jaro vykukuje kopřivami, bršlicemi, krokusy a petrklíči, v lese už svítí jako modré majáčky jaterníky. Nespěchá ale, rána jsou zabalená do mlhy, chce to pořád rukavice a kulichy. A to je dobře. Je únor. Ještě má jaro chvilku chvilinku čas. Už ale pomalu sbíráme Moreně šnečí ulity na korále...

Řemesla a povolání

V tomto týdnu je nás málo. Asi prázdniny, asi rýmičky, asi hory... Ale i když je nás málo, stíháme hodně.

Párky, klobásky a jiní umělci

Je nám býti umělci. Nikoliv v hladovění. Jsme svědky konjunkce kýty s bůčkem. Potkávají se ve vlčkovi, promísí se v kutru a plnička je nažene do finální, kolagenové podoby.

Kvete láska

Kvetou sněženky. Kvetou talovíny. Kvetou krokusy. Kvetou sedmikrásky. Kvete láska. Ve vzduchu je cítit jaro, na keřích pučí první lístky, sluníčko nabírá na síle, poprvé po dlouhé době sundáváme čepice a rozepínáme bundy. Nádech. Výdech. Ještě nespěchejme.