LMŠ Na dvorečku
Skleněné výlety
Cestujeme vlakem, autobusem, busem, vlakem, vlakem. Ale sstojí to za to. V Nenačovicích je milá sklárna, kde nám žhne pec do obličeje, vidíme, jak vzniká rybka závojnatka, jen promluvit.
Voláme jaro
Do společnosti talovínů a sněženek se přidávají fialky a ladoňky, přibývá barev, na hnědém podkladu krásně svítí do dálky, v lese je ještě nezastiňuje zelená, která na svoji chvíli teprve čeká. Vylézají čmeláci, jsou ztuhlí a nemotorní. Hlemýždi ještě odpočívají ve svých zavíčkovaných ulitách.
Mlhavo
Jaro vykukuje kopřivami, bršlicemi, krokusy a petrklíči, v lese už svítí jako modré majáčky jaterníky. Nespěchá ale, rána jsou zabalená do mlhy, chce to pořád rukavice a kulichy. A to je dobře. Je únor. Ještě má jaro chvilku chvilinku čas. Už ale pomalu sbíráme Moreně šnečí ulity na korále...
Řemesla a povolání
V tomto týdnu je nás málo. Asi prázdniny, asi rýmičky, asi hory... Ale i když je nás málo, stíháme hodně.
Párky, klobásky a jiní umělci
Je nám býti umělci. Nikoliv v hladovění. Jsme svědky konjunkce kýty s bůčkem. Potkávají se ve vlčkovi, promísí se v kutru a plnička je nažene do finální, kolagenové podoby.
Kvete láska
Kvetou sněženky. Kvetou talovíny. Kvetou krokusy. Kvetou sedmikrásky. Kvete láska. Ve vzduchu je cítit jaro, na keřích pučí první lístky, sluníčko nabírá na síle, poprvé po dlouhé době sundáváme čepice a rozepínáme bundy. Nádech. Výdech. Ještě nespěchejme.
Masopustní a jiná veselí
Talovíny a sněženky. Poslové jara. Vůně ve vzduchu. Ruměnice probrané ze zimního odpočinku. Sluneční paprsky. Předěl mezi zimním časem a časem probouzející se přírody - masopustní období.
Na Hromnice - o hodinu více
Lucie noci upije, ale dne nepřidá. Na Nový rok - o slepičí krok. Na Hromnice - o hodinu více.
Sovy
Netopýři už dospávají svůj zimní sen v dutinách srbských štol. Za pomoci Ariadniny nitě bezpečně speleologicky zkoumáme útočiště létavců.
Obleva
Obleva. Pro někoho úleva, pro někoho trocha stesku po sněhu a zmrzlých kalužích.
Kloužeme se
Bubliny metanu se zastavují pod zamrzlou hladinou. Zakleté v ledu nemůžou ani tam ani zpátky. Naštěstí si to neuvědomují. Zato my si plně uvědomujeme krásu zastaveného času.
Na ledu
Minulý týden byl ledový. Mrzlo. Tento týden je na ledu. Namrzlo. Člověk by nevěřil, jak moc můžou klouzat lesní cesty, a že to klouže třeba i na štěrku. :-) My se klouzat umíme! A baví nás to.
Lednové království
Když mrzne, není bláto. S čím si hrát? S hlínou! Oživujeme šedou hmotu ptačí duší.
Ledovo
Den a led. Led a den. Leden. Je lednovo. Je ledovo.
Čtvrtý král
Co by to bylo za mušketýry, kdyby byli jen tři? Se třemi králi je to podobné. Legenda praví, že král Artaban šel touž cestou jako tři mudrci z Východu, ale asi že byl milosrdnější, zdržela ho pomoc bližním a potřebným.
My 3(cet) králové jdeme k Vám...
...štěstí, zdraví vinšujem Vám!
Klíčem je pohoda dětí a pohyb venku za každého počasí
Každé jaro je pro mnoho rodičů časem rozhodování, do jaké školky dají svého potomka. Ať vědomě či podvědomě cítí, že předškolní věk je pro dítě velmi důležité období. Jeden strom má dvě školky. Jejich společným rysem je respekt k dětem, hodně pohybu venku, individuální přístup, učení prožitkem. Učí děti spolupracovat, sdílet myšlenky, řešit problémy a podporovat se navzájem.
Vánoce přicházejí
Zima už byla. Krátké dny jsou lahodné, zejména úsvit a smrákání. Jsou si podobné, jen je třeba otočit hlavu. Ve vzduchu je cítit myrha a balšám, dráždí naše smysly.
Vánoční nastává čas
Na Dvorečku, v lese i na louce je poklidno. Ráno i večer růžová obloha. Příroda se zdobí jinak než sněhem. Ke konci týdne duje silný vítr a poletují kapky deště. Vnitřní klid a slavnostní nálada v nás zůstává. Přichází Vánoce!
Adventní slavnost
Vidím požehnané údolí. Lumírovec Julius Zeyer nás provází adventní slavností. Žasneme s ním nad krátkostí dní, rychlostí smrákání a tajemstvím noci, z jejíhož lůna vychází nové světlo.
Adventní čas
Noci jsou pořád delší, slunce je daleko, nebe je šedé a země černá a bílá. Když je tma nejčernější přicházejí Vánoce. Svítíme si světýlky a svíčkami, abychom se potěšili a nezapomněli, že zase bude světlo a teplo. Je kouzelný ten adventní čas.
Karlův zasněžený most
Vlaky jezdí, i když mrzne. Cestovatelské štěstí nám přeje. Ocitáme se pod sochou amerického prezidenta Wilsona, u jakého nádraží?
Mikuláš v závějích
Mikuláš v závějích, Dvoreček v závějích, Praha v závějích... Zima jak má být!
Museum, museum
Do výšky, za sněhem. Vločky se s námi potkávají na půl cesty. Mezi nebem a zemí. Hrajeme škatulata, začínáme naslouchat adventním písním.
Přijel k nám bílý kůň, zalehl nám celý Dvoreček
Sníh! Sníh! Bobujeme, lopatujeme, koulíme sněhokoule. Rychle, než roztaje. Sníh navozuje vánoční atmosféru. Zdobíme si Dvoreček chvojím z lesa. Pějeme adventní písně. Ladíme se. Vyrážíme za kulturou do Prahy do Národního muzea. Tolik věcí k vidění!
Už je frišno v lese
Mráz krouží kolem, ale auta ne a ne zamrznout. Měníme dress code. Proměňujeme se v cibule.
Podzim v zimu přechází
Podzim předává svou vládu zimě. Pomalu. Tiše. Přirozeně. My se ladíme.
Svatomartinský, svatomartinská, svatomartinské...
Kůň, plášť, sníh, rohlíčky, víno, husy, lucerničky, nálada, sounáležitost, písně... SVATOMARTINSKÁ SLAVNOST.
Na bílem koni
Tak jako je sníh plný vzduchu, což lze dokázat pokusem, je i ve vzduchu cítit sníh. Nebo nás šálí čich? Dá se spolehnout na tradiční moudrost, že Martin přijíždí na sněhobílém koni?
Martin jede na koni
Těšíme a chystáme se na slavnost sv. Martina. Putujeme lesem daleko a vysoko. Listí je benefitem podzimu, který vesele využíváme.