LMŠ Na dvorečku

Sklizňo-brigádo-veselení

Mrkev, petržel, ředkvičky, řepa

...celer, křen a brambory!

Babí léto

Babí léto. Chladná rána a slunečná odpoledne. Oblékáme se jako cibule, abychom během dne mohli odhazovat slupky a bylo nám pořád příjemně. Vzduchem létají malé neviditelné pavučinky, sluníčko se třpytí mezi zlatavým listím a les i louka jsou plné přírodních darů a krás, ze kterých můžeme tvořit a s kterými si můžeme hrát.

Krásy podzimu

Padá listí, teplo se ztrácí, síla se vrací ke kořenům.

Lístečky všech stromů...

Lístečky všech stromů, padejte pomalu, ať slunce prozáří vaše jasné barvy k oslavě podzimu.

Pěstování odvahy

"Slunce je štítem Michaela, temnotu přemáhá kopím světla. Dny se krátí, dny se krátí. Srdce rozjasňuje, srdce rozjasňuje, nad zářivým podzimem svatý Michal kraluje."

Slunce je štítem Michaela

Slunce je štítem Michaela, temnotu přemáhá kopím světla, dny se krátí, dny se krátí, srdce rozjasňuje, srdce rozjasňuje, nad zářivým podzimem, Archanděl Michael kraluje

E 24 aneb Expedice předškoláků na Sněžku

Když potkáte ježky, jdou většinou pěšky, zatím však nedošli na vrcholek Sněžky (my už jo!).. asi nemaj běžky.. a bez nich je to těžký! (to jo, těžký to bylo, ale zvládli jsme to! i bez běžek!)

Malíčci na Dvorečku

Na Dvorečku jsme osiřeli. Naši nejstarší jsou na Expedici. Aby nám nebylo teskno, propojujeme se napříč jurtami. Myslíme na odvážné předškoláky, kteří zdolávají Sněžku od západu - ve fujavici a mlze husté tak, že by se dala krájet.

Přes bláto zas ke sluníčku

Volám tě sluníčko, vyjdi aspoň maličko, vyjdi z mraků ven, zahřej chladnou zem!

Prší a přijde slunce

Minulý týden k nám nakoukl podzim. Tento týden se ještě na chvíli vrátilo léto, než o víkendu oficiálně předá podzimu vládu. Země a hlína toho mají ještě spoustu, co můžou dát a louky nesčetně krás, které mohou ukázat.

Léto v podzim přechází

Z léta se stal podzim. Ze sluníčka déšť. Habříky zežloutly a vyšlapáváme si mezi nimi cestičky v popadaném listí. Les voní jinak. Deštěm, mlhou, hlínou, podzimem. Ruce trochu křehnou. To všechno se stalo lusknutím prstu. Z neděle na pondělí. Poprvé jsme topili v kamnech a vařili si teplý čaj. Poprvé jsme otestovali, jak moc jsme voděodolní - dost! :-) Pole už jsou sklizená, jablíčka červenají, setřásáme oříšky, cestou do školky můžeme zahlédnou vlaštovky, které už se na drátech domlouvají o dalekém putování, které je čeká. Jsme všímaví ke změnám, které se kolem nás dějí.

Podzim koukl do dveří

Ruce mé a ruce tvé, každý máme ruce dvě. Jedna dává, druhá přijme, od srdce a s láskou.

Vítáme se ve školce

Ruce mé a ruce tvé, každý máme ruce dvě. Jedna dává, druhá přijme, od srdce a s láskou.

První týden ve Stodole

Čarokrajný les - příměstský tábor

Čarokrásný les nás přijal s otevřenou náručí. A my jako kamarádi lesa, zvířat, stromů a všech bytostí jsme tam byli jako doma.

Borůvky

Gyroskop je zařízení na udržování rovnováhy. Za chvíli skončí školkové radosti a povinnosti a před námi se rozprostře prázdno prázdnin. Bílá stránka, zasněžený kopec, klubíčko vlny, písmena a cokoli, co se z našeho přání mění v náš obrázek, stopu, svetr či slova.

Čas loučení

Nebudete tleskat ze zvyku, co jsme mohli jsme Vám předali. Kopřivu nosíte na triku, jste odolní, mráz Vás nespálí.

V hamace i lese

Kdo se bojí, může se bát v lese. Třeba, že to tady skončí, a kdo ví, co bude? Předškoláci nastoupí jinam, jinde, s jinými. Strach zahání píseň, kamarádi, rituály, průvodci, rodiče… a něco uvnitř, o co se můžeme opřít, když sova houká.

Ve Stodole dnem i nocí

Často používáme slovo "předposlední". Předposlední týden. Předposlední návštěva oblíbeného místa v lese. Předposlední celodenní výlet. Předposlední pondělí, předposlední úterý, předposlední středa, čtvrtek, pátek... Ještě že pak po posledním bude zase první, jinak bychom snad museli být smutní. Takhle je nálada spíše slavnostní, speciální, očekávání něčeho velkého, vyvrcholení roku, rituál předškoláků, chvění ve vzduchu, zvláštní energie v těle...

Dvorečková Cykloškolka

V pondělí časně ráno, v posledním květnovém týdnu, jsme s osmnácti dvorečkovými dětmi a jejich koly vyrazili za pohybem a dobrodružstvím na jih Čech.

Divadélko a jiná kultura

Je příjemné octnout se v hlavním městě, míjet křiklavé výlohy, pozdravit se s dvanácti apoštoly na náměstí, a po zlatém zakokrhání si povídat se skalními holuby.

Jaro v léto přechází

Dny jsou dlouhé předlouhé. Až do noci. Ráno často zíváme, sluníčko nás večer ne a ne pustit do postýlek. Podél lesních cest se červenají jahody. Podél polních cest se červenají vlčí máky. Blíží se slunovrat. Blíží se léto. Blíží se prázdniny.

Zpěváčci, ptáčci, Stodoláčci

Léto už se nedočkavě třese na svoji vládu. Láká nás sluníčkem, teplem, barvami polních květin, zralými borůvkami a jahodami. Pro zpestření přidává nádherná mračna, bouřky a duhy. Jak je bosé noze v rose? Blaze. Lehounce se nám vybíhá z jurty jen s jednou vrstvou oblečení. Nezapomenout kšiltovku... Skok tam, dup sem, hup ven. Užít si sebe navzájem do sytosti. Na konci roku je vždycky nálada trošinku jiná. Zvláštní. Speciální. Slavnostní. A už to začíná být cítit ve vzduchu. Nádech. Výdech.

Na kole i na Dvorečku

Částečně jsme odjeli do Pecáku na kola. Je to u Třeboně, mezi rybníky. Částečně jsme zůstali na Dvorečku. Je to příjemné, máme víc místa. Je to jiné, máme víc možností. Je to spojené, Habrováčci a Stodoláčci dohromady. Je to neobvyklé, kde budeme po obídku odpočívat? Pelíškem je nám stodolácká jurta, hřištěm je nám celý Dvoreček. Písničky v ranních kroužcích nám dohromady pěkně ladí, odemykání a zamykání lesa taktéž, říkačky před obědem máme tento týden dvojí. Skoro všichni předškoláci cykloškolkují, malíčci mají příležitost být najednou velcí. Tak trochu vyzkoušet, jaké to bude v září.

Tančíme a výletujeme

Týden se skládá z dnů, ty z hodin, a tak dále. Svět se skládá z milisvětů, mikrosvětů, nanosvětů, a tak podobně. Na ty mikrosvěty jsme se tento týden zaměřili, díky stejnojmennému tanečnímu projektu ve studiu Alta.

Máje

Jaro pomalu a zlehka přechází v léto. Bílá, červená, modrá, žlutá. Barvy léta podél cest. Dozrávají první jahody. Kukají kukačky. Bez BEZhlavě kvete. Právě jeho květy otvírají bránu léta, kterou pak zase uzavřou temně tmavé plody. Bosky našlapujeme do trávy opatrně, jetele jsou plné včel. Na Dvoreček se přicházejí poprvé podívat noví kamarádi, nová Semínka do naší dvorečkové zahrádky.

Lezu z bezu

Co v divadle, když zrovna nehrají? V holešovických Jatkách souhalí 7 a 8 je i bez show nač koukat. Posvačili jsme v obrovském baru v různobarevných klubovkách. Nakoukli do principálovy pracovny.

Před bezem klekni

Říká se: "Před heřmánkem smekni, před beze klekni." Je kouzelný. Listy, květy, plody. Proti rýmě, kašli, zánětu v těle. Čistí, pomáhá, voní, těší, léčí, chutná. Teď je jeho čas. Vyrážíme s košíčky na sběr, zkoumáme droboučké něžné kvítky, voníme k nim, neseme si je jako poklad. Nakládáme s citronem a vyrábíme sirup, abychom si měli na Dvorečku čím připít na zdraví.

H na kole

Co zbylo ze zimy? Jen popel v kamnech. Kaštany podruhé kvetou, rorýsi oznamují dvakrát denně svou pastvu. I kolo má dvě kola. Roztáčíme je v touze po dobrodružství, v naději na dosažení vzdálených cílů.